Planetární soustava pojmenovaná po pivu by mohla nést život

TRAPPIST-1 je chladný červený trpaslík, který je od Slunce vzdálený přibližně 39 světelných let. Stejnojmenná planetární soustava je tvořena sedmi planetami. Ty jsou velikostně podobné Zemi, tři z nich jsou navíc situovány v obyvatelné zóně vůči své hvězdě a je možné, že se na nich nachází voda, jež by mohla obsahovat život.

Výzkumníci pojmenovali jednotlivé exoplanety po trapistických pivech. Trapisté jsou členové řádu cisterciáků přísné observance, jimž jejich vlastní zákony nařizují, aby trapistické kláštery produkovaly vlastní výrobky a jejich prodejem si pak zajišťují určitý příjem. Exoplanety se tedy například jmenují Rochefort, Orval či Westvletern.

„Lidé si je podle tohoto zvláštního jména zapamatují velmi dobře, protože je spojeno s oblíbeným belgickým nápojem,“ myslí si astronom Emmanuel Jehin.

Ve skromné kanceláři vědeckého týmu na Univerzitě v Lutychu jsou čtyři počítače, ze kterých jsou monitorovány teleskopy v tisíce mil vzdálené Chile a Maroku. Jehin se svým kolegou Michaëlem Gillonem nadšeně hovoří o jejich nově nalezeném planetárním systému a o možných tajemstvích, která ještě skrývá.

Pátrání po druhé Zemi, vodě a životě

Již za dob Isaaca Newtona lidé věřili, že existuje mimozemský život kolem jiných hvězd, samozřejmě šlo o pouhou domněnku,“ říká Gillon. „Spekulovali jsme však už hodně dlouho. Momentálně se totiž nacházíme na prahu možnosti odpovědět na tyto otázky, které si lidstvo klade po staletí. A to je na tom vzrušující.“

I s dnešními technologiemi je stále obtížné, ba až nemožné, studovat exoplanety obíhající masivní hvězdy. Teorie tvrdily, že mimořádně chladní trpaslíci jsou příliš malí na to, aby kolem nich obíhaly planety podobné Zemi. Proto se většina astronomů soustředila na hvězdy, které se velikostně přibližují našemu Slunci.

Gillon tyto teorie zpochybňoval za pomoci svého teleskopu, kterým sledoval mimořádně chladné trpaslíky. Věřil, že právě kolem těchto typů hvězd se mohou nacházet planety vhodné ke zkoumání a studiu, neboť jsou menší, blíže a mohlo by být jednodušší nalézt na nich mimozemský život.

Je asi 80x snadnější pozorovat a zkoumat tyto planety, protože svou hvězdu zastiňují. Vše vypadá přibližně tak, jako by přes obraz Slunce přebíhal Jupiter.

Nevěřím v teorie,“ říká Gillon. „Pakliže nejsou stanoveny pozorovateli, nemají pro mne žádnou hodnotu, jsou to pouhé teoretické spekulace s rovnicemi.

Od pokusů k průlomovým objevům

Dalším krokem Gillonova výzkumu bylo zajistit financovaní. Astronomové potřebují pro hledání exoplanet dostatek času a peněz. Obojího se jim bohužel nedostává. Jedno z nejlepších míst k pozorování se nachází v poušti Atacama v Chile, kde se nachází světoznámé observatoře. Díky své poloze má toto místo jasnou oblohu s nízkým světelným znečištěním.

„Je velmi těžké sehnat pozorovací čas v Chile, protože o to bojují stovky dalších astronomů,“ říká Jehin. „Měli jsme bláznivý nápad, že bychom si postavili vlastní teleskop… To vyžaduje velkou kuráž.

Gillon a Jehin byli dotováni Národní vědeckou nadací v Belgii, která jim poskytla 635 tisíc dolarů na dvojici TRAPPIST teleskopů – jeden zamířil do Maroka a druhý do Chile. Výstavba každého z nich si vyžádala přibližně jeden rok.

TRAPPIST byl pokusný projekt, který se měl zabývat hledáním exoplanet. Aniž by si vědci dělali iluze, doufali, že díky teleskopu najdou něco významného. Teleskopy vzdálené tisíce mil od Belgie přitom ovládali „z pohodlí domova“ například pomocí svých mobilních zařízení. „Takhle funguje věda 21. století,“ zmínil Gillon. „Nemusíš být u teleskopu a dívat se přímo do něj. Je robotický, takže ho můžeš ovládat přes iPhone a také na telefonu rovnou sledovat výsledky. K datům máš přístup v podstatě kdekoliv na světě.

Šťastný objev druhé Země?

Pět let neobjevili nic většího, ale jednoho dne nečekaně zpozoroval Gillon první TRAPPIST exoplanetu, zatímco seděl doma na gauči. „Spatřil jsem úpadek v jasu, který značil, že něco přeletělo přes pozorovanou hvězdu,“ vypráví Gillon. „Musel jsem se o to s někým podělit, moje manželka už spala, a tak jsem nadšeně zavolal na dceru: ,Hej, podívej se! Tohle je planeta velikostně podobná Zemi.‘ Vůbec to na ni neudělalo dojem, protože to bylo znázorněno jen graficky.“

Gillon poté zavolal Jehinovi, šťastný, ale s obavami, že je to jen další falešný poplach. Jeho obavy se však nakonec nevyplnily a jako bonus vědci našli dalších 6 podobných planet obíhajících kolem stejné hvězdy. „Snil jsem o jedné planetě, když jsme viděli druhou, bylo to neskutečné, třetí byla ještě víc k neuvěření, potom v roce 2016 čtvrtá, pátá, bylo to jako z jiného světa,“ popisuje Gillon. „Je to jako vesmírný vtip.

Přestože byl jeho tým v euforii, věděli, že to musí držet v tajnosti, jelikož kdyby se tato informace dostala ven, mohli by další astronomové hledat kolem jimi nalezené hvězdy dříve, než by byl ukončen jejich průzkum. „Pro dalších několik týdnů jsme to věděli jen já a Gillon a potom možná ještě další 2 lidi,“ říká Jehin. „Je velmi těžké udržet takové tajemství, protože máš potřebu o tom neustále mluvit… Báli jsme se úniku informací z našeho týmu.“ „Jehnin je velmi paranoidní. Já jsem v tomhle mírnější,“ směje se Gillon.

Zpráva obletěla svět, nový teleskop by mohl přinést další objevy

Když byl jejich nález v únoru publikován, zpráva rychle obletěla svět. Malý planetární systém se objevil snad všude. Za zmínku určitě stojí jeho ilustrovaná verze na hlavní stránce Googlu nebo třeba cestovatelský plakát vytvořený týmem z NASA. Ten o něco později soustavu ztvárnil i ve virtuální realitě. Na motiv soustavy už byla dokonce vytvořena počítačová hra.

Pro nadšence do sci-fi je to něco nádherného,“ říká Jehin. „Člověk si může představit život na jiné planetě, cestování z jedné na druhou či meziplanetární komunikaci.“ „Je frustrující, že ty planety nemůžeme vidět na vlastní oči, nezbývá nám nic jiného než zapojit svou vlastní představivost,“ doplňuje Gillon.

Jsou planety obyvatelné?

Nový a ještě větší teleskop nazvaný zkráceně SPECULOOS (Search for habitable Planets EClipsing ULtra-cOOl Stars), pojmenovaný po slavné belgické sušence, bude prohledávat tisíc nejbližších mimořádně chladných trpaslíků a pátrat po další podobné planetární soustavě

V následujících měsících budou v Chile uvedeny do provozu čtyři nové teleskopy v ceně milionu dolarů.

Jehnin a Gillon se také podrobněji zaměří na vesmírný útvar, který již nalezli. S použitím nových a sofistikovanějších technologií se pokusí zjistit, zda planety obsahují atmosféru podobnou Zemi a zda se na nich nachází životu potřebné molekuly, jako je voda, uhlík a metan. „Stále nevím, zda jsou obyvatelné,“ říká Gillon. „Nevíme, co máme čekat, máme spoustu teorií. Já však tvrdím, že teorie jsou často chybné, jsem si tedy jist, že nás v následujících letech čeká celá řada překvapení!

Zdroj: CNN

Komentáře

Upozornit na
avatar
wpDiscuz
Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré technologie IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
Archimédes by byl hrdý: Vědci dokáží vytvořit 3D model objektu jeho ponořením do vody
Čerpací stanice ve vesmíru bude do čtyř let. Prodlouží život satelitům, omezí kosmický šrot
HDR TV je technologie, která má význam