Astronomům se podařilo zachytit mimořádně krátký, ale o to cennější signál z hluboké minulosti vesmíru. Desetisekundový záblesk gama záření k nám dorazil z explodující supernovy, zrozené v době, kdy vesmír stál teprve na samém počátku své existence. V této epoše se formovaly první hvězdy a galaxie, přičemž kosmické prostředí bylo ještě velmi mladé a nehostinné.

Signál označený jako GRB 250314A zachytily nezávisle na sobě dvě vesmírné observatoře. Analýza ukázala, že pochází z místa vzdáleného zhruba třináct miliard světelných let. To znamená, že světlo, které dnes pozorujeme, vyrazilo na cestu krátce po zrodu prvních generací hvězd.

Právě tento princip činí z astronomie jedinečný obor. Do čím větší vzdálenosti se díváme, tím hlouběji nahlížíme do minulosti.

Vzdálený vesmír je oknem do minulosti. Foto: Pixabay

Záblesk nesl gama záření, tedy extrémně energetickou formu elektromagnetického záření, která vzniká při nejdramatičtějších událostech ve vesmíru. Pokud by k podobnému výbuchu došlo v blízkosti Země, mohl by představovat vážné riziko. V tomto případě byl ovšem natolik vzdálený, že pro nás zůstává jen fascinujícím poselstvím z dávné minulosti.

První hvězdy se zase tak nelišily

Klíčovou roli při rozluštění původu signálu sehrál Vesmírný teleskop Jamese Webba. Ten dokázal s nebývalou přesností potvrdit, že světlo skutečně pochází ze supernovy, tedy z kolapsu masivní hvězdy. Právě díky jeho pozorování mají vědci jistotu, že už v raném vesmíru probíhaly hvězdné exploze velmi podobné těm, které známe dnes.

Objev navíc naznačuje, že první hvězdy nemusely být tak odlišné, jak se dříve předpokládalo. Zdá se, že i v době, kdy byl vesmír jen zlomkem svého současného stáří, fungovaly hvězdné procesy překvapivě podobně jako dnes. Astronomové proto plánují další pozorování, která by jim pomohla lépe pochopit, jak se rodil vesmír a jakou roli v něm hrály první hvězdy.

Zdroje: Daily Mail, NASA