Mladý Čech vymyslel, jak dostat autonomní drony tam, kam se dosud dostávaly jen těžko – do míst bez GPS signálu. A získal díky tomu uznávané ocenění. Již popatnácté v řadě byly letos uděleny Ceny Josepha Fouriera, určené mladým vědcům z České republiky, studentům doktorského studia v oboru počítačových věd.
Představte si prašný tunel pod zemí nebo obrovskou tovární halu plnou překážek. Tam, kde váš telefon ukazuje „žádný signál“, tam běžné drony prostě nezaletí. Nemají se podle bez manuálního ovládání pilotem jak orientovat. Pavel Petráček z FEL ČVUT ale přišel na to, jak tenhle problém obejít.
Pavel Petráček s jedním ze svých dronů. Foto: Se souhlasem Siemens
Vyvinul algoritmy, díky nimž mohou drony fungovat s omezenými údaji ze svých čidel a přesto se spolehlivě pohybovat v prostoru. To otevírá možnosti jejich použití při krizích, technických prohlídkách nebo průzkumu nepřístupných oblastí.
Jeho malé bezpilotní stroje se dokážou pohybovat v prostředích, která by člověku připadala jako noční můra. Žádné světlo, žádná GPS, jen překážky všude kolem. A přesto dokážou autonomně létat a plnit úkoly.
„Jde hlavně o to ulehčit práci v prostředích nebezpečných pro lidi,“ vysvětluje mladý vědec. Myslí tím třeba záchranné akce v sutinách nebo automatické inspekce míst, kam se člověk jen těžko dostane.
Cena nese jméno Josepha Fouriera, francouzského matematika z přelomu 18. a 19. století. Ten by asi netušil, že jeho odkaz jednou pomůže oceňovat roboty létající bez GPS a projekty poháněné umělou inteligencí.
Bezpečná inspekce památkových objektů
Nejde přitom jen o laboratoní pokus. Petráčkovy drony už mají za sebou ostré nasazení. Dokumentovaly celkem 18 historických památek, mezi nimiž nechyběly ani ty na seznamu UNESCO. Ministerstvo kultury dokonce jeho systém uznalo jako oficiální metodiku pro inspekci památkových objektů.
Petráček nebyl jediným oceněným. Celkově se letos dařilo všem třem českým finalistům. Zdeněk Kasner z Univerzity Karlovy skončil druhý díky práci s jazykovými modely, které umí převádět data do srozumitelného textu. Anton Firc z brněnského VUT obsadil třetí místo za výzkum deepfake technologií v kyberbezpečnosti.
Vlevo na fotografii stojí Jean-Marie Lehn, který dostal Nobelovu cenu za chemii v roce 1987 spolu s Donaldem J. Cramem a Charlesem J. Pedersem za objev kryptandů a jejich využití. Foto: Se souhlasem Eviden
Ceremononiál se nesl v noblesním duchu. Mezi hosty nechyběl ani nositel Nobelovy ceny Jean-Marie Lehn. Pro Petráčka to znamená nejen finanční odměnu 65 tisíc korun, ale hlavně měsíční stáž ve francouzské laboratoři Eviden.
Budoucnost autonomních strojů
„Pokaždé jsme mile překvapeni, kolik nadaných vědců v naší zemi máme,“ pochvaluje si Jaroslav Vojtěch z Evidenu, který soutěž spolupořádá už patnáct let.
A opravdu je na co být hrdý. Petráčkův výzkum otevírá dveře robotům tam, kde dosud mohli působit jen lidé. Záchranné týmy, hasiči, průzkumníci. Ti všichni mohou brzy dostat pomoc od strojů, které se nebojí tmy ani prachu.
Zdroj: TZ Atos a Eviden
