Vědci z Karolinska Institutet ve Švédsku se pustili do unikátního pilotního projektu: Drony nechali v reálném čase doručovat defibrilátory lidem s podezřením na srdeční zástavu.
Infarkt myokardu a další srdeční problémy jsou bohužel stále velkým zabijákem, a lékaři stále hledají nové způsoby, jak rychleji zakročit proti prvním příznakům. U infarktu je rychlost první pomoci zcela klíčová, a včasný zásah dokáže zachraňovat životy. S každou uplynulou minutou bez první pomoci se naděje na přežití snižuje.
Experiment Karolinska Institutet je v raném stádiu a nelze předpokládat, že by byl v nejbližší době uveden do praxe, ukazuje však případné praktické možnosti rychlého zásahu v případě, kdy konzervativnější metody nejsou k dispozici nebo by zabraly příliš mnoho času.
Dron během experimentu doručuje automatizovaný externí defibrilátor. Zdroj: Karolinska Institutet – Andreas Claesson
Dron sanitky nenahradí
Vědci výsledky publikovali v peer-reviewed magazínu European Heart Journal, a výsledky prezentovali také na kongresu Evropské kardiologické společnosti.
Jde o první experiment svého druhu na světě. Průměrná doba, za kterou ve Švédsku sanitka dojede k pacientovi, u nějž je podezření na srdeční zástavu, je rychlá: Kolem 11 minut. Během čtyřměsíčního exprimentu záchranné služby v regionu Västra Götaland vysílali za pacienty kromě sanitky zároveň také dron.
Výsledky jsou zajímavé. Z 53 podezření na infarkt vystartovaly drony podle plánu ve 12 případech; automatizovaný externí defibrilátor (přístroj k laické resuscitaci, známý také jako AED) úspěšně doručily v 11 případech, jednou dron selhal. V 7 případech dron dorazil rychleji než ambulance, průměrně o přibližně 2 minuty dříve. Dronům se v průměru podařilo odletět vzdálenost 3,1 kilometrů bez problémů s navigací nebo bez poškození okolní oblasti. Žádný z defibrilátorů doručených drony nebyl nakonec použit k resuscitaci pacienta před dojezdem ambulance.
„Ambulanční“ testovací dron. Zdroj: Karolinska Institutet
Podle vědců je výsledek studie pozitivní, i přesto, že žádný z AED nebyl nakonec použit. Ukazuje, že v budoucnu by drony mělo jít využít k bezpečné přepravě defibrilátorů rychle a přesně, a potenciálně tak zvýšit naději pacientů na přežití.
Autoři studie zdůrazňují, že je potřeba ještě hodně práce. Drony, stejně jako jejich algoritmy, se musí zlepšit. Přesnost a bezpečnost musí dosahovat v podstatě bezchybných hodnot a problém je i s počasím. Za deště, bouřky, silného větru nebo tmy by drony do cíle dorazily jen těžko, a to se musíá změnit.
V případě podezření na srdeční zástavu je doporučováno ihned volat zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155. Rychlá pomoc je v České republice velice vyspělá, průměrná dojezdová rychlost sanitek k nejnálehavějším událostem je kolem 8 minut, v 95 % všech případů je dojezd do 15 minut. Česko se v této statistice řadí mezi celosvětovou špičku.
Zdroj: Karolinska Institutet
