V roce 2019 byla zveřejněna studie na myších, jejímž cílem bylo zjistit, jaký vliv bude mít cestování hlubokým vesmírem na nervový systém, a bylo zjištěno, že vystavení radiaci poškozuje buněčnou komunikaci v hipokampu a prefrontální kůře mozku, což vede k potížím s učením a pamětí. Vědci také pozorovali, že myši vykazují chování spojené s úzkostí, což naznačuje, že záření může poškodit amygdalu.
Nová studie publikovaná v časopise Science Advances nyní ukázala, že myší samci vystavení záření podobnému tomu, s nímž se setkávají lidé na dlouhých vesmírných misích, měli problémy s prostorovou orientací a učením. Výzkumníci provedli několik testů, aby vyhodnotili schopnosti prostorové orientace myší po vystavení galaktickému kosmickému záření (GCR).
V jednom z testů vědci naučili myši najít plošinu ukrytou pod neprůhlednou kapalinou. Při plnění tohoto úkolu se myši musely spolehnout na zkušenosti, které získali před vystavením galaktickému kosmickému záření.
Vesmírné záření je pro astronauty nebezpečné. Vědci se snaží přijít na to, jak je efektivně chránit. Foto: Freepik
Samci chybovali více, samice nikoli
Výsledky ukázaly, že myší samci dělali více chyb než kontrolní skupina (která nebyla vystavena záření). Samice myší však nikoli. Vědci také zjistili, že dieta s potravou určenou k vyčerpání tzv. mikroglií (imunitních buněk v nervové soustavě) zabránila poruchám prostorové orientace. Buňky mikroglie mají v mozku důležitou úlohu a starají se např. o uvolňování prostoru pro nová nervová zakončení v mozkové struktuře.
Mikroglie se vyskytují v centrální nervové soustavě, kterou chrání před patogenními mikroorganismy, kterým by se podařilo proniknout do mozku, a odklízejí mrtvé buňky. Mohou však zároveň i škodit při neurodegenerativních onemocněních, jako je roztroušená skleróza nebo Alzheimerova choroba a uvolňováním zánětlivých mediátorů zhoršovat průběh onemocnění.
První ženy ve vesmíru: První Ruska, Američanka i první výstup žen do volného prostoru. Co vám ve Star Treku neřeknou: Jaký vliv má pobyt v kosmu na menstruační cyklus ženy?
Kdo lépe snáší vesmírné záření?
„Tento výzkum v souladu s dalšími naznačuje, že musíme zvážit účinky záření v hlubokém vesmíru na astronauty, a musíme najít zmírňující prostředky, které jim mohou pomoci,“ uvedla pro server Space.com Susanna Rosiová, výzkumnice z Kalifornské univerzity v San Franciscu. „Výzkum nám také říká, že látky, které jsou v současné době schváleny u lidí k vyčerpání mikroglií, by mohli používat i astronauti!“
V neposlední řadě se výzkumníkům podařilo identifikovat biomarker spojený s myšmi, u nichž byla větší pravděpodobnost, že budou vystaveny negativnímu vlivu radiace. Toho by se jednou mohlo využít k vyhodnocení, u kterých astronautů je větší pravděpodobnost, že budou trpět následky vystavení radiaci. Jednoduchými genetickými testy by pak mohly agentury zjistit, kteří adepti jsou pro vesmírné mise vhodnější.
