Webbův vesmírný dalekohled tento týden dokončil složité rozložení zrcadel a blíží se k cíli své cesty v tzv. bodě L2, kde bude obíhat kolem Slunce více než 1,5 milionu kilometrů od Země. Na první snímky hlubokého vesmíru si ale chvíli budeme muset počkat.

Webb se pohybuje ve druhém Lagrangeově bodě, což je poloha ve vesmíru, která teleskopu umožní spotřebovat minimum paliva k udržení polohy. Z bodu L2 bude dalekohled pozorovat raný vesmír a exoplanety v infračerveném a blízkém infračerveném spektru. Očekává se, že dalekohled změní naše chápání zrodu a vývoje vesmíru, protože uvidí „dále“ než dosluhující Hubbleův vesmírný dalekohled, Webbův předchůdce, který byl vypuštěn v roce 1990.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba bude kvůli vzdálenosti téměř nemožné opravit. Kde se nachází tzv. bod L2 ukazuje vizualizace NASA níže.

Bod L2 je od Země vzdálený přibližně 1,5 milionu kilometrů. Se současnými technologiemi tak budou jakékoliv servisní zásahy prakticky nemožné. V budoucnu se to ale může změnit. Foto: Se souhlasem agentury NASA

Vesmírné puzzle dopadly dobře

Vesmírný dalekohled Jamese Webba odstartoval do vesmíru 25. prosince 2021 z Francouzské Guyany a od té doby urazil vesmírem více než 1 000 000 kilometrů. Teleskop se do své finální podoby rozkládal až po vynesení do vesmíru během své cesty do bodu L2, neboť kvůli rozměrům a vynesení na oběžnou dráhu jej bylo nutné složit do kompaktních rozměrů. Teleskop tak postupně rozvinul sluneční clonu a rozmístil zrcadla, přičemž druhý krok byl dokončen tento týden.

Webb má primární zrcadlo složené z 18 segmentů, které jsou nastaveny kolmo ke slunečnímu štítu. Segmenty hlavního zrcadla jsou pohyblivé a musely být jednotlivě posunuty na správné místo. Bill Nelson, ředitel agentury NASA, ve středu potvrdil úspěšné dokončení rozmístění zrcadel.

Hlavní zrcadlo se skládá z 18 segmentů. Před slunečním zářením jej chrání tepelný štít. Foto: Se souhlasem agentury NASA

Polohu zrcadel bude nezbytné upravit

V průběhu několika příštích měsíců dojde k drobným úpravám polohy zrcadel, aby byl celý systém ideálně opticky nastavený a výsledky pozorování byly co nejlepší. Nyní, když je rozmístění dokončeno, zbývá už jen jeden důležitý krok: poslední zážeh motorů před dosáhnutím bodu L2. V budoucnu bude občas docházet k drobným zážehům pro korekci dráhy dalekohledu.

Dalekohled by měl dorazit na oběžnou dráhu L2 v pondělí 24. ledna. Poté ho čeká přibližně pět měsíců postupného uvádění do provozu, aby se veškeré systémy připravily na přesná vědecká pozorování.  Ta by měla pokračovat dalších více než 10 let, takže není co uspěchat. Právě za 5-6 měsíců máme podle současných plánů očekávat i první snímky hlubokého vesmíru.

Zdroj: NASA