Byl to den, na který se čekalo víc než půl století. A proběhl přesně tak, jak měl. Posádka mise Artemis II v průběhu večera obkroužila Měsíc, prolétla za jeho odvrácenou stranou, prožila plánovaný 40minutový výpadek komunikace a vrátila se z druhé strany s rekordem ve vzdálenosti člověka od Země. To vše doplnila stovkami snímků geologických útvarů, které dosud žádné lidské oko zblízka nevidělo. Šestý den mise Artemis II se zapíše do dějin.

„Ať tento rekord nemá dlouhého trvání“

První, druhý, třetí, čtvrtý a pátý den mise Artemis II jsou za námi a přichází čas na 6. den. První velký moment dne přišel ve 19:56 středoevropského letního času. Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen překonali rekord posádky Apolla 13 z dubna 1970 a stali se nejvzdálenějšími cestovateli v historii lidstva.

A new milestone for humankind: The crew of Artemis II are now the farthest any human has ever travelled, reaching a maximum distance of 252,752 miles from Earth.

This surpasses the previous record set by Apollo 13 in 1970 by about 4,102 miles. pic.twitter.com/DbLFvvdEfT

— NASA (@NASA) April 6, 2026

„Když dnes překonáváme nejzazší vzdálenost, kam se kdy člověk dostal, činíme tak s úctou k mimořádným úspěchům našich předchůdců v lidském průzkumu vesmíru,“ prohlásil Hansen. „Pokračujeme v cestě dál do vesmíru, dokud nás Matka Země nepřitáhne zpět ke všemu, co je nám drahé. Ale především využíváme tuto chvíli k tomu, abychom vyzvali tuto i následující generaci, aby se postaraly o to, že tento rekord nebude mít dlouhého trvání.“

Krátery Integrity a Carroll

Krátce po překonání rekordu pozorovala posádka dva malé bezejmenné krátery na povrchu Měsíce a navrhla pro ně jména. První, ležící severozápadně od pánve Orientale, navrhli pojmenovat Integrity, po jménu mateřské lodi a celé mise. Druhý kráter, severovýchodně od Integrity, na rozhraní přivrácené a odvrácené strany Měsíce, navrhli pojmenovat Carroll, na počest Carroll Taylor Wiseman, zesnulé manželky velitele Reida Wisemana, která zemřela v květnu 2020.

Astronaut Reid Wiseman se svou zesnulou ženou Carroll Taylor Wiseman. Foto: Se souhlasem NASA

Po skončení mise budou návrhy formálně předloženy Mezinárodní astronomické unii, která rozhoduje o pojmenování objektů ve vesmíru.

Sedm hodin pozorování povrchu Měsíce

Od 20:45 SELČ začala posádka pozorovací okno. Šlo o sedm hodin, během kterých byla loď dostatečně blízko a okna Orionu mířila k povrchu Měsíce. Astronauti dolů na Zemi posílali nepřetržitý proud popisů, fotografií, videí a komentářů. Ve vědeckém vyhodnocovacím sále v řídicím středisku se členové týmu usmívali, přikyvovali a živě diskutovali. Posádka popisovala barevné odstíny povrchu. Popisovala např. odstíny hnědé a modré, které vypovídají o minerálním složení a stáří jednotlivých útvarů. Tým na Zemi průběžně aktualizoval pozorovací plán a posílal posádce nové instrukce.

Kromě obří pánve Orientale a kráteru Hertzsprung měla posádka na seznamu dalších 28 cílů, včetně tajemné světlé spirály Reiner Gamma a kráteru Glushko se světlými paprsky táhnoucími se až 800 kilometrů od jeho středu.

„Vidíme se na druhé straně“

Pak přišel okamžik, na který se čekalo. V 00:41 SELČ posádka spatřila „Earthset“, tedy západ Země, kdy planeta zapadla za měsíční horizont. „Až ztratíme spojení, pořád budeme cítit vaši lásku ze Země. A vám všem dole na Zemi i kolem ní, milujeme vás z Měsíce. Uvidíme se na druhé straně,“ řekl pilot Victor Glover těsně předtím, než Orion zmizel za odvrácenou stranou Měsíce.

Západ Země za Měsícem. Foto: Se souhlasem NASA

Následujících 40 minut byla loď zcela mimo dosah pozemních antén Deep Space Network. Stejné výpadky zažívaly i mise Apollo a nepilotovaná Artemis I. Povrch Měsíce jednoduše zablokuje rádiový signál ze Země a k ní.

Nejblíž a nejdál zároveň

V 01:00 SELČ se Orion přiblížil k povrchu Měsíce na nejmenší vzdálenost, zhruba 6 545 kilometrů. V tu chvíli se loď vzhledem k Zemi pohybovala rychlostí přibližně 97 950 km/h, ale vzhledem k Měsíci to bylo pouhých 5 050 km/h. O dvě minuty později, v 01:02 SELČ, dosáhla posádka maximální vzdálenosti od Země: 406 769 kilometrů. To je o 6 615 kilometrů dál, než se dostala posádka Apolla 13.

Foto: Se souhlasem NASA

V 01:24 SELČ Orion vyplul zpoza Měsíce a Deep Space Network okamžitě obnovila signál. Posádka spatřila „Earthrise“, tedy východ Země, která se vynořila z opačné strany lunárního horizontu jako modrobílý disk v černotě vesmíru. Pohled, který viděli na vlastní oči naposledy astronauti Apolla 17 v prosinci 1972.

Co přijde zítra

Sedmý den mise je naplánován jako den volna. Posádka má zaslouženou pauzu. Po šesti dnech intenzivní práce, nočním vrcholu celé mise a stovkách hodin příprav. Dnešní průlet byl absolutním vrcholem celé Artemis II. Očekávat můžeme zveřejnění prvních fascinujících snímků z odvrácené strany Měsíce od posádky Artemis II.

Na tomto plně osvětleném pohledu na Měsíc je vpravo vidět přivrácená strana, tedy hemisféra, kterou pozorujeme ze Země. Poznáte ji podle tmavých skvrn, které pokrývají její povrch. Jde o starobylé lávové proudy z doby raných dějin Měsíce, kdy byl ještě vulkanicky aktivní. Velký kráter západně od lávových plání je pánev Orientale, téměř 960 kilometrů široký kráter, který leží na rozhraní přivrácené a odvrácené strany Měsíce. Levou polovinu Orientale ze Země nikdy neuvidíte, ale na tomto snímku máme celý kráter jako na dlani. Všechno nalevo od něj už patří k odvrácené straně, kterou ze Země nikdy nevidíme, protože Měsíc rotuje kolem své osy stejnou rychlostí, jakou obíhá kolem nás. Foto: Se souhlasem NASA

V úterý ve 19:25 SELČ Orion opustí gravitační sféru vlivu Měsíce ve vzdálenosti zhruba 66 tisíc kilometrů od jeho povrchu a vydá se zpět k Zemi. V dalších dnech bude posádka pokračovat v pravidelných experimentech. Dojde ke sběru biologických vzorků, monitorování úrovně radiace pomocí českých senzorů HERA i M-42, cvičení na setrvačníkovém trenažéru. Připravovat se začnou i na návrat domů. Přistání kapsle Orion v Tichém oceánu u pobřeží San Diega je naplánováno na desátý den mise.

Ale to je ještě daleko. Dnes večer si posádka dopřeje pohled z okna Orionu na Měsíc, který se jí pomalu zmenšuje za zády. A na Zemi, která se zase pomalu přibližuje.

Zdroj: NASA