Transneptunický objekt Sedna, fascinující planetka objevená 2003, má extrémně dlouhou, nepravidelnou oběžnou dráhu kolem Slunce.

Její oběžná dráha čítá 11 390 let, a již brzy se vyskytne jedinečná příležitost k jejímu bližšímu průzkumu. V roce 2076 totiž bude nejblíže Slunci za celých 11 tisíc let. Další milénia se naopak bude vzdalovat.

Mise na Sednu zatím nejsou schváleny a (veřejně) ani připravovány. Pokud se však mají uskutečnit, bude se muset situace rychle změnit. Není času nazbyt, připravit misi do vesmíru přeci jen nějaký čas trvá, a ideální okno ke startu sondy bude v roce 2029, případně pak v roce 2034.

Opravdu dlouhý průlet

Planetka Sedna je zajímavá z několika důvodů. Kromě jejího transneptunského původu a extrémně dlouhé eliptické oběžné dráhy se také pohybuje vesmírem překvapivě pomalu a má zřejmě podobnou velikost jako Ceres – největší objekt v pásu asteroidů.

Srovnání obří eliptické oběžné dráhy Sedny v porovnání s planetami naší sluneční soustavy. Zdroj: NASA / JPL-Caltech / R. Hurt

Kompozice Sedny je ale odlišná, a podobá se Plutu a dalším objektům a planetkám z Kuiperova pásu. Největším zájmem pro astronomy ale přesto zůstane právě její oběžná dráha. Je natolik dlouhá a unikátní, že teorií jejího vzniku je celá řada.

Mezi méně pravděpodobné, ale o to populárnější teorie, se řadí kupříkladu možnost narušení její původní oběžné dráhy možnou „devátou planetou“ (někdy také desátou, pokud pomineme dnes již jen planetku Pluto), ještě neobjevenou a neznámou.

Minimálně 20 let

Doletět k Sedně ale nebude legrace ani ve chvíli její relativní „blízkosti“ k Slunci. Vzdálena v tu chvíli bude 76 astronomických jednotek (AU). Pro představu: Neptun je vzdálen 30 AU a mise Voyager z roku 1977 teprve teď překračují 150, respektive 125 AU od Země.

Čas zahájit misi se tudíž kvapem blíží.

Porovnání velikosti největší známých transneptunských objektů. Zdroj: Wikimedia Commons user Lexicon

Mise Voyager mimochodem mohou posloužit jako skvělý příklad pro misi k Sedně. Voyagery využily vhodného seskupení planet a během letu se „zrychlily“ gravitačním působením Jupiteru.

Trajektorie k roku 2029 vypočítaná vědci z ruské Akademie věd by sondu vzala nejprve k Venuši, poté na dvojnásobné obtočení kolem Země a poté průlet kolem Jupiteru. Cesta by se tím výrazně zrychlila, a mohla by nakonec zabrat „jen“ nějakých 20 let.

Sedna z Hubbleova dalekohledu. Moc vypovídající to není, ale lepší než nic. Zdroj: NASA

Zatím ale není ani jasné to, zda se vůbec bude mise na Sednu pořádat. Je to nicméně jediná příležitost na dalších 11 390 let, a i v porovnání s dalšími žádoucími misemi do kosmu je Sedna objektem lákavým.

Zdroj: UniverseToday, ArXiv