Američtí vědci mají levnější alternativu k průzkumným plavidlům. Do hlubin oceánu chtějí vyslat podvodní kyborgy v podobě modifikovaných medúz. Kyberžahavci budou rychlejší, unesou malý náklad a vědci dokonce chtějí ovládat jejich pohyby. Dno pak mají zkoumat senzory odolné proti extrémnímu tlaku.
Medúzy jsou elegantní tvorové. Kromě plavání, vyhledávání potravy a bodání jsou ovšem prostými živočichy bez mozku a centrální nervové soustavy. I proto se vědci z Kalifornského technologického institutu (Caltech) rozhodli využít jejich služeb.
Jelikož medúzy nemají mozek, necítí ani bolest a experiment tohoto vynalézavého týmu nevyvolával větší morální otázky. Medúzy jsou ale hlavně přirozenými průzkumníky oceánu, dostanou se téměř kamkoli.
Mohou prozkoumávat nejhlubší dno v tropických i polárních vodách s extrémním tlakem, kam ani lidské přístroje nedosáhnou. Web ScienceDaily napsal, že se odborníci právě proto rozhodli přetvořit medúzy na biohybridní robotické medúzy.
Vodní kyborgové mají být vybaveni elektronikou, která zlepší jejich plavání a protetický kloub jim umožní nést malý náklad. V prvé řadě budou žahavci vybaveni kopulovitými klobouky, které sníží odpor vody, a umožní jim tak plynulejší plavání.
Ve službách vědců
Rychlost pohybu kybermedúz mají řídit speciální „kardiostimulátory“. Vědci během testů zjistili, že pokud kyberžahavci plavou třikrát rychleji než bez nich, spotřebují jen dvakrát více energie. Ve speciální nádrži robotické medúzy plavaly dokonce 4,5 krát rychleji.
„Zařízení umožní medúzám rychlejší návrat z hlubin, který běžně trvá několik dní,“ uvedl hlavní strůjce mechanismů Simon Anuszczyk. Strojní inženýr a hlavní autor studie John Daribi jako další klíčovou výhodu robotických medúz zmínil cenu.
Celkové náklady na jednu medúzu činí asi dvacet dolarů, zatímco jindy používané výzkumné plavidlo přijde vědce denně až na 50 tisíc dolarů. To je obrovský rozdíl. Podvodní kyborgové jsou pro řadu situací atraktivnější variantou.
Vědci už vyvíjejí speciální senzory odolné vůči extrémnímu tlaku. Medúzy pak budou sbírat data v hlubinách, kam nemohou ani výzkumná plavidla. Sbírat budou informace o teplotě, slanosti a hladině kyslíku s cílem studovat vliv oceánských hlubin na měnící se klima.
Zdroj: ScienceDaily