Na Slunci došlo k jedné z nejsilnějších erupcí současného slunečního cyklu. Astronomové zaznamenali 1. října mohutný výron energie klasifikovaný jako X7.1, který vyslal k Zemi proud nabitých částic. Podle předpovědí by tento jev mohl přinést mimořádnou podívanou v podobě polární záře, a to hned dvě noci po sobě – v pátek 4. a v sobotu 5. října.
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídá středně silnou geomagnetickou bouři stupně G2, která by měla trvat během obou nocí od setmění až do úsvitu. V sobotu mezi druhou a pátou hodinou ranní východního času se očekává dokonce zesílení na úroveň G3. Další geomagnetické bouře by mohly dokonce dorazit po víkendu.
Foto: Se souhlasem NOAA
Jaké dopady můhou geomagnetické bouře mít?
Když Slunce vyšle k Zemi silný proud nabitých částic, dochází k tzv. geomagnetické bouři. Tyto bouře se označují na stupnici od G1 do G5. V následujících dnech očekáváme bouře střední (G2) až silné (G3) intenzity, které mohou mít dopady na naše technologie civilizaci i přírodu.
Při střední bouři označované jako G2 se mohou objevit první komplikace. Lidé využívající vysokofrekvenční rádiové spojení v severnějších oblastech mohou zaznamenat výpadky komunikace. Řidiči a piloti spoléhající na GPS navigaci by měli počítat s možnými nepřesnostmi v určování polohy. V elektrické přenosové soustavě se může objevit zvýšené napětí v transformátorech, které musí energetici sledovat. Technici obsluhující družice na oběžné dráze mohou být nuceni upravovat jejich orientaci, aby nedošlo k poškození citlivých přístrojů.
The X7.1 solar flare from 1 October produced a faint asymmetrical halo CME that has a high likelihood to arrive at Earth on Friday, 4 October. More information and live data on https://t.co/XHATH0OOfT pic.twitter.com/VC3fwDl7EN
— SpaceWeatherLive (@_SpaceWeather_) October 3, 2024
Při silné bouři G3 se tyto problémy dále prohlubují. Rádiové spojení může být narušeno ve větším územním rozsahu a satelitní navigace může vykazovat výraznější odchylky. Bezpečnostní systémy některých zařízení mohou spustit falešné poplachy. Družice na oběžné dráze čelí zvýšenému riziku poškození elektřinou. Elektrická rozvodná síť může být ohrožena přepěťovými jevy.
Většinou však situace není tak vyhrocená a např. při geomagnetické bouři G4 letos na jaře, kdy jsme mohli v ČR pozorovat polární záři, ke škodám ne technologiích nedošlo.
Mapa očekávaných výpadků krátkovlnného rádiového spojení z Centra pro předpověď vesmírného počasí NOAA. Foto: Se souhlasem NOAA Space Weather Prediction Center
Geomagnetické bouře mají vliv i na přírodu. Tažní ptáci a další zvířata, která se orientují pomocí magnetického pole Země, mohou být dezorientována.
Pro běžného člověka je nejviditelnějším projevem geomagnetické bouře polární záře. Při bouři G2 ji lze pozorovat přibližně od 55. rovnoběžky severní šířky. Během silnější bouře G3 se oblast viditelnosti rozšiřuje jižněji až k 50. rovnoběžce, což znamená, že by měla být viditelná i z území České republiky.
Česku nepřeje počasí
I když tyto jevy mohou znít dramaticky, většina lidí v běžném životě výrazné dopady nepocítí. Přesto musí být některá průmyslová odvětví ve zvýšené pohotovosti. Týká se to zejména letecké dopravy, telekomunikací, energetiky a kosmického průmyslu. Jejich technici a operátoři sledují vývoj situace a jsou připraveni reagovat na případné komplikace.
Jak vlastně polární záře vzniká? Když sluneční částice, sestávající především z elektronů a protonů, dorazí k Zemi, začnou interagovat s naším magnetickým polem. Elektrony jsou následně navedeny směrem k polárním oblastem, kde narážejí na atomy kyslíku a dusíku ve vrchních vrstvách atmosféry. Tyto částice pak vyzařují charakteristické zelené, červené a fialové světlo.
Pro pozorování tohoto úkazu je důležité najít místo s minimálním světelným znečištěním a dobrým výhledem na severní obzor. Nejlepší podmínky pro sledování nastávají obvykle kolem půlnoci až jedné hodiny ranní místního času, kdy se tzv. aurorální oval (prstenec, kde dochází k nejvýraznějším projevům polární záře) rozšiřuje nejvíce k jihu.
Fotek včerejší polární záře je plno, ale málokdo fotil v oblasti temné oblohy u Manětína. Tady krásně vyniklo celé spektrum ionizované atmosféry(1, 4). Někdy bylo vidět auroru a Mléčnou dráhu zároveň (2). Ukazuju přesně na sever, nad hlavou mám Polárku (3). pic.twitter.com/s8qQLSy3ia
— Miradce (@Miradce) May 11, 2024
Pro fotografování polární záře není nutné mít profesionální vybavení. Úspěšné pozorování však závisí na mnoha faktorech včetně počasí a skutečné intenzity geomagnetické bouře.
Zajímavostí je, že 3. října došlo k ještě silnější erupci o síle X9.1 ze stejné oblasti na Slunci, což by mohlo přinést další vlnu geomagnetické aktivity v následujících dnech.
