Znečištění plasty nelze brát jen jako riziko pro lidské zdraví. Mění procesy v celém zemském systému. Ještě zhoršuje klimatické změny, ztrátu biodiverzity, okyselování oceánů a kontaminuje jak sladkou, tak slanou vodu. Autoři nové studie upozorňují, že plastové znečištění nesmíme považovat jen za problém s odpadem.
Většina plastů se nerecykluje. Buď se spálí, což vede ke vzniku celé řady škodlivých látek, ve valné většině případů však končí na skládkách. V roce 2022 lidstvo vyprodukovalo 506 milionů tun plastů. Z tohoto množství se recyklovalo jen 9 procent.
Plasty se nerozloží, rozpadnou se na mikroplasty – drobné plastové úlomky, které se doslova přelévají do životního prostředí. Jsou úplně všude, od Mount Everestu po Mariánský příkop. Nacházejí se v půdě, ve vodě a vzduchu a v potravinách.
Plastový odpad mění systémy naší planety. Zdroj: Pixabay
O dopadu mikroplastů na zdraví se spekuluje. Nacházejí se v naší krvi i tkáních, dokonce pronikají i do mozku. Vědci je objevili i v placentách těhotných žen a v kojeneckém mléku. Mohou způsobovat oxidační stres a zvyšovat rizika infarktu a mrtvice.
Zvyšovat mohou i rizika rakoviny a panuje podezření i na negativní dopad na plodnost. Vědci však podle listu The Guardian upozorňují, že plastové znečištění má i další dopady, totiž provázané dopady na celou planetu a její přirozené systémy.
Musíme změnit přístup
Tým zkoumal komplexní sadu údajů o účincích plastového odpadu na životní prostředí a zdraví a pohodu lidí. Zdůrazňuje, že na znečištění plasty nelze nahlížet jen jako na problém s plastovým odpadem, ale jako na celý jejich koloběh.
Tím myslí životní dráhu plastu od těžby surovin, výroby a použití a jeho uvolňování do životního prostředí a vliv na životní prostředí. „Je nutné vzít v úvahu celý životní cyklus plastů, počínaje těžkou fosilních paliv a výrobu plastových polymerů,“ řekla hlavní autorka práce Patricia Villarrubia-Gómezpvá.
Dopady na životní prostředí a zdraví jsou mnohem složitější, než si myslíme. Zdroj: Pixabay
Plastový odpad zhoršuje klimatické změny, ztrátu biodiverzity a okyselování oceánů tím, že uvolňuje do životního prostředí toxické chemikálie. Až donedávna vědecká komunita studovala účinky plastu odděleně, aniž by brala v potaz interakce mezi nimi.
To byla chyba. Dopady plastu na životní prostředí a zdraví jsou složité a vzájemně propojené a musíme k nim přistupovat jinak, upozorňují odborníci. Řešení této krize musí zohlednit tuto složitost a pokrýt celé spektrum bezpečnosti a udržitelnosti s cílem chránit lidi a planetu.
