Američtí astronauti Butch Wilmore a Sunni Williamsová se nedávno po dlouhých měsících v klaustrofobním interiéru Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) podívali do vesmíru. My si to představujeme jako něco nádherného a skutečně, výhled na Zemi musí opravdu stát za to. Samotné výstupy do vesmíru však nejsou žádná sranda.
Představte si to jako nejnáročnější fyzický test ve vašem životě, vysvětluje Kirsty Lindsayová, odborná asistentka leteckého lékařství na Northumbrijské univerzitě v Newcastlu ve Velké Británii a expertka na zdraví astronautů.
Nejde o to bezstarostně poletovat a kochat se výhledem. Astronauti na sobě mají velice těžký skafandr a musí provádět složité manévry šest až osm hodin bez jídla s minimem vody. Většinou se věnují údržbě. Nemají čas na zábavu, čeká je náročný výkon po dlouhém pobytu na stísněné stanici. Ten navíc dopadá na jejich duševní zdraví. Cítí se izolovaní.
Vesmírné procházky jsou krásné, ale extrémně náročné. Zdroj: Pixabay
„Vzpomínáte si na to, jak jsme se všichni cítili v roce 2020, když jsme všichni uvízli ve svých domovech (během pandemie covidu-19), a jak hezké bylo, když nám bylo řečeno, že můžeme jít ven na procházku a na čerstvý vzduch?“ položila během rozhovoru s deníkem Metro řečnickou otázku expertka. Přesně tak se podle ní cítí astronauti při volném výstupu do vesmíru.
Astronauti přiznávají stav úžasu a nepopsatelného spojení, když pozorují „malou“ Zemi v kontrastu s nekonečnou temnotou a uvědomují si, jak je život maličký. Křehký. Tento výhled však nemusí každému udělat dobře. Když astronauti vycházejí z přechodové komory, může je zasáhnout náhlá závrať.
„Kvůli tomu, jak vidíte zeměkouli, může dojít ke změně perspektivy. Je to, jako byste nekonečně padali do vesmíru,“ popisuje děsivý stav Lindsayová.
Hlavně žádný stres
Aby došlo ke snížení rizika nevolnosti, části ISS se pořád otáčí. Astronaut díky tomu vidí před vystoupením do volného prostoru pod nohama solární panel. Ten slouží něco jako referenční vizuální bod, který ukotvuje jeho pohled. „Opravdu si nechcete nazvracet do skafandru,“ upozornila Lindsayová.
Astronauty však čekají další výzvy. Tam venku zůstávají v rádiovém spojení, rázem se však ocitají sami, ve stísněném skafandru, v „obrovském“ vesmíru. I to si může vybírat na jejich pohodě daň.
Astronauti nemají čas na kochání se vesmírným prostředím, věnují se servisním a dalším pracím. Zdroj: Pixabay
V důsledku již zmíněného nedostatku vody a intenzivního pocení hrozí dehydratace. V rámci bezpečnosti probíhá neustálé monitorování jejich srdeční frekvence. Pokud je astronaut příliš ve stresu, mohou ho kolegové poslat dovnitř. Vyčerpává si totiž mnohem rychleji omezené zásoby kyslíku.
Skafandry jsou odolné vůči protržení, rychle letící mikrometeority je však i přesto mohou poškodit. V takovém případě existuje nouzový postup začínající okamžitým utěsněním místa protržení. Přestože k ničemu takovému zatím nedošlo, mikrometeority jsou reálnou hrozbou, které astronauti ve vesmíru čelí.
Astronauti se na výstup do vesmíru vždy připravují a před výkonem se tolik nezatěžují. Po splnění všech svých úkolů následující den odpočívají. Organismus se totiž musí zregenerovat.
Wilmore a Williamsová jsou uvězněni na ISS od 5. července 2024. Domů se vrátí koncem března nebo začátkem dubna kosmickou lodí Crew Dragon společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska. Důvodem průtahu jejich mise byly problémy s navigačními tryskami modulu Starliner od výrobce Boeing.
Zdroje: Metro
