Kosmický provoz v okolí Měsíce rychle roste. S přibývajícími misemi narůstá i riziko vzájemných kolizí mezi lunárními satelity. Odborníci proto volají po lepší koordinaci, zatímco NASA, ESA i OSN připravují nové nástroje pro řízení kosmického provozu.
Vesmírný závod v posledních letech nabírá na obrátkách. Soukromé společnosti i národní kosmické agentury se v rámci svých misí zaměřují na průzkum nejen naší sluneční soustavy, ale i vzdálenějších částí vesmíru. První metou, které řada těchto subjektů touží dosáhnout, je náš nejbližší soused. Rostoucí počet kosmických letů mířících k Měsíci či přímo na jeho povrch s sebou však nese zcela nové výzvy.
Satelity obíhající kolem Měsíce se vyhýbají vzájemným kolizím
V posledních dvou letech byla realizována více než desítka lunárních misí, přičemž téměř polovina z nich byla řízena soukromými společnostmi. Pokud budou dodrženy stávající plány, mohlo by se toto číslo do roku 2030 znásobit. Přestože je cis-lunární prostor (tj. oblast mezi Měsícem a Zemí) poměrně velký, začínají se stabilní oběžné dráhy okolo naší přirozené družice postupně plnit satelity.

Prostor okolo Měsíce se postupně plní družicemi. Experti proto volají po zavedení pravidel pro řízení lunárního orbitálního provozu. Foto: Unsplash
Simulace ukazují, že při při přibližně 50 satelitech obíhajících kolem Měsíce je každoročně zapotřebí přibližně čtyři úhybné manévry každého satelitu. Příkladem z praxe je indická družice Čandraján-2, která musela v průběhu čtyř let provést až tři úhybné manévry, a to navíc v době, kdy zařízení sdílelo svou oběžnou dráhu s pouze pěti dalšími satelity. S blížícími se misemi NASA Artemis tak odborníci volají po zlepšení koordinace a bezpečnosti budoucích misí.
Řešení hledají i nadnárodní organizace
Odpovědné agentury nenechávají nic náhodě, a v souvislosti s rostoucím počtem satelitů okolo Měsíce vyvíjejí nové nástroje pro řízení rostoucího provozu. NASA například sbírá údaje o trajektoriích všech měsíčních misí a využívá speciální programy, které upozorňují na možné kolize. Americké letectvo pak investuje do vývoje cis-lunárních senzorů a na rok 2027 rovněž připravuje vypuštění satelitu Oracle-Prime k Lagrangeovu bodu L1 mezi Zemí a Měsícem, kde bude monitorovat pohyb jednotlivých objektů. Evropská vesmírná agentura ESA v tomto směru plánuje spustit observatoř LEMO, která přenese ověřené metody sledování lunárního provozu z blízké oběžné dráhy Země.
As space grows more crowded, coordination is no longer optional– it’s urgent. 🛰️
Through #COPUOS, and as mandated by the #PactForTheFuture, @UNOOSA is leading global efforts on #spacesustainability and space traffic coordination.
Together, we’re keeping space safe for all. 🌍 pic.twitter.com/rJFJ4HEs40
— UNOOSA (@UNOOSA) October 7, 2025
V popředí zájmu stojí i mezinárodní spolupráce – OSN prostřednictvím svého výboru COPUOS ustavila tým, který má za úkol hledat nejlepší cesty pro bezpečné řízení měsíčního provozu. Měsíc se tak stává nejen laboratoří pro nové technologie, ale i testovacím prostředím pro globální kooperaci v rozvoji kosmického průmyslu.


