Austrálii, pro níž jsou fosilní paliva stále klíčovou součástí ekonomiky, kritizuje nové plány Evropské unie na zavedení „uhlíkového cla“.
Ambiciózní plány Evropského parlamentu mají za cíl významně snížit uhlíkovou stepu Evropy. Ochrana životního prostředí v rámci unie má přísná pravidla už tak, a některé nové kroky se proto místo toho zaměří na zahraničí.
Jedním z nejkontroverznějších součástí nového usnesení (zatím nelegislativního) je zpoplatnění emisí uhlíku z některých výrobků dovážených ze zemí, které podle parlamentu „nedostatečně bojují proti klimatickým změnám“.
Australské nerostné bohatství
Austrálie mezi nimi figuruje velmi vysoko – horší ochranu životního prostředí podle výzkumů už vykazuje jen Rusko a Saúdská Arábie. Není proto divu, že se Austrálie bude bránit všemi diplomatickými (a potenciálně ekonomickými) prostředky.
Podle Austrálie by nová cla znamenala diskriminační protekcionismus a mohla porušovat pravidla mezinárodního obchodu.
Pokud by EU nová cla skutečně zavedla, týkala by se hlavně exportu oceli nebo cementu. Argumentem je mimo jiné vyrovnání podmínek pro evropské producenty, kteří musí platit ekologické daně (různým způsobem dle členské země, často ve formě certifikátů).
Evropa není pro export Austrálie důležitá, jen 4 % celkového exportu plynou do zemí EU. Těžba a hutnictví celkově je pro Austrálii základem ekonomiky; železo, ropa, zemní plyn či uhlí tvoří více než dvě třetiny exportu mocnosti.
Kritizovaný i chválený
Podle ministra obchodu Austrálie, Dana Tehana, EU jednostranně vnucuje svou ideologii na jiné země a případná cla by podkopávala celosvětové snahy o snížení emisí. Jakým způsobem však dále nespecifikoval.
Austrálie je kritikou podobných zákonů notorická, a Evropa není ve svých snahách sama. Spojené království i Spojené státy plánují podobná nařízení, která mají oslabit pozici zemí, jež se nechtějí podílet na snižování škodlivých emisí. Premiér Scott Morrison sází spíše na investice do inovativních technologií než do daňové zátěže; jde o validní strategii, zda s tím však v praxi uspěje vzhledem k exportní nátuře země jasné není.
Chystané změny EU jsou vysoce kontroverzní, střídavě kritizované a chválené jak v českém, tak celoevropském a globálním prostředí. Dopady změn, budou-li uvedeny do praxe, jsou rozsáhlé a nepředvídatelné.