Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS vykazuje zajímavé chování, zrychluje totiž způsobem, který nelze vysvětlit gravitačními silami. Nová studie přináší přesvědčivé vysvětlení založené na běžných fyzikálních procesech. A hlavně, vyvrací spekulace o mimozemšťanech.
Když astronomové 1. července 2025 zachytili záhadný objekt prolétávající Sluneční soustavou, rychle potvrdili jeho mezihvězdný původ. Šlo o třetí potvrzeného mezihvězdného návštěvníka, který dostal označení 3I/ATLAS. Teleskopy systému ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) společně s dalšími pozorovacími stanicemi po celém světě zaznamenaly objekt na únikové trajektorii.
Brzy se potvrdilo, že nejde o obyčejný asteroid, ale o aktivní kometu s klasickými znaky, tedy jádrem, rozsáhlou komou i prachovým a iontovým ohonem.
Negravitační zrychlení? Tohle není sci-fi
Jedním z typických projevů komet je takzvané negravitační zrychlení. Zní to možná zvláštně, ale ve skutečnosti jde o zcela běžný jev. Změnu rychlosti objektu nezpůsobuje pouze gravitační interakce s jinými nebeskými tělesy.
Ilustrační fotografie. Foto: Freepik
U komety 3I/ATLAS bylo toto zrychlení zaznamenáno v perihelu (nejbližším bodě k Slunci) ve vzdálenosti 1,36 astronomické jednotky, tedy zhruba 203 milionů kilometrů. Harvardský astronom Avi Loeb ve svém blogovém příspěvku uvedl konkrétní čísla: radiální zrychlení směrem od Slunce činilo 135 kilometrů za den na druhou a příčné zrychlení 60 kilometrů za den na druhou.
Vysvětlení bez potřeby exotických teorií
Florian Neukart z Leidenského institutu pokročilých počítačových věd se rozhodl zjistit, zda lze toto chování vysvětlit běžným uvolňováním těkavých látek, nebo je nutné hledat exotičtější vysvětlení. Jeho předběžná studie, která zatím neprošla recenzním řízením, nabízí překvapivě jednoduchý závěr.
Zrychlení lze podle studie vysvětlit běžnými těkavými látkami přítomnými v kometě, které se zahřívají při přiblížení ke Slunci.
Podle výpočtů stačí aktivita dominovaná oxidem uhelnatým (CO) a oxidem uhličitým (CO₂) s pokrytím aktivního povrchu v řádu jednotek až desetin procenta.
„Tyto výsledky eliminují potřebu nefyzikálních nebo exotických vysvětlení a definují termofyzikální limity pro přirozené mechanismy zrychlení u mezihvězdných komet,“ uzavírá Neukart.
Kometa uvolňuje vodu, jak se čekalo
Další pozorování potvrzují, že se 3I/ATLAS chová přesně tak, jak by se od komety čekalo. Radioteleskop MeerKAT zaznamenal absorpci molekul hydroxylové skupiny (OH), což je jasný důkaz uvolňování vodního ledu při zahřívání Sluncem.
„Tato pozorování naznačují, že OH byl detekován v 3I/ATLAS 24. října. OH je produktem rozpadu vody v atmosféře komety,“ vysvětluje Dr. Cyrielle Opitom z Edinburské univerzity. „To znamená, že kometa v současnosti uvolňuje vodu, což se dalo u komety, která právě prošla nejbližším bodem ke Slunci, očekávat.“
Mimohvězdný poutník 3I/ATLAS pokračuje na své cestě Sluneční soustavou. Vědci se mezitím snaží zjistit o něm co nejvíce informací. Foto: Unsplash (ilustrační)
Voda sice nebyla detekována při dřívějších pozorováních stejným teleskopem, což ale není překvapivé. Kometa byla tehdy dále od Slunce, produkovała méně vody a byla slabší, takže detekce byla mnohem obtížnější. Jiné teleskopy však vodu v kometě 3I/ATLAS zachytily už dříve.
Posel starý miliardy let
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS představuje fascinující objekt, jde o pomyslného poslat z jiné éry vesmíru a jiné části naší galaxie. Další pozorování v nadcházejících týdnech a měsících nepochybně přinesou další zajímavá data.
Tianwen-1 Mars orbiter successfully observed the interstellar object 3I/ATLAS in early October at a distance of ~29 million km, CNSA has just announced. https://t.co/3hOObkuZV1 https://t.co/HuV7TRFYzf pic.twitter.com/oHiS1dvNte
— Andrew Jones (@AJ_FI) November 6, 2025
„Je obtížné říct více jen s touto jednou detekcí, ale v nadcházejících týdnech se dozvíme více, jak se stává viditelnější pro optické teleskopy,“ dodává Dr. Opitom.
Zatím je důležité, že máme přesvědčivé vysvětlení podivného chování komety, které nevyžaduje žádné exotické teorie. Nejlepší odpovědi na fascinující otázky bývají často ty nejméně komplikované.
Zdroj: IFLScience, arXiv
