Klasičtí chatboti dnes již ohromí jen málokoho. V roce 2026 bude mít umělá inteligence za úkol naplnit svá očekávání stát se plnohodnotným pracovním i osobním asistentem. Do popředí by se tak konečně měli dostat AI agenti, multimodální nástroje a komplexní analytické modely, které nám usnadní každodenní fungování. Na jaké další pokroky a inovace se můžeme těšit?

AI agenti jako virtuální kolegové a pomocníci

Nejočekávanější změnou roku 2026 je přesun od konverzačních asistentů k AI agentům schopných plánovat a později i realizovat komplexní úkoly. Agentní umělá inteligence měla dle původních plánů dorazit ještě v roce 2025, nakonec jsme však dostali pouze náznaky těchto funkcí, a plnohodnotní agenti k nám zatím ještě nedorazili. V příštím roce bychom se snad již měli dočkat mnohem plynulejší práce bez nutnosti sepisování dlouhých promptů, a obecně i mnohem lepší workflow. Velkou pozornost by pak na sebe měli strhnout tzv. vertikální agenti, kteří budou trénování speciálně pro daný obor či oddělení, a budou tak schopni plnit i náročné úkoly spojené s řešením potíží či samostatným rozhodováním.

Rok 2026 by nám mohl konečně přinést víceúčelové AI agenty, kteří budou zvládat plnit i náročnější úkoly. Foto: Freepik

Umělá inteligence a otázka bezpečnosti a přístupu

S příchodem agentní AI souvisí i problém, který bude třeba vyřešit: umělá inteligence musí mít jasně nastavené hranice v tom, co smí a nesmí. V příštím roce se tak vývojáři budou muset zaměřit na to, jaké role a limity oprávnění agentům přiřadí. Bezpečnostní mantinely budou muset být zavedeny přinejmenším v rámci firemních licencí, kde může jakýkoliv únik dat či nesprávné nakládání s nimi mít mnohdy až likvidační následky. Současně tak nejspíš poroste i tlak ze strany kybernetických útoků – deepfake podvodů, klonování hlasu či plošného phishingu. Vývojáři tak budou stát před nelehkým úkolem tyto problémy včas a adekvátně vyřešit.

Multimodální AI: Kromě textu přichází hlas, obraz a video

Multimodalita jednotlivých modelů by se v roce 2026 již měla stát samozřejmostí. Umělá inteligence by měla obrázky nejen „vidět“, ale měla by se jim naučit porozumět v širším kontextu. Ať už jde o fotku závady na daném zařízení, analýzu skenovaného dokumentu či nahrávku telefonátu – AI by měla být schopna problém řešit rychle a bez potřeby hlubšího vysvětlení ze strany uživatele. V tomto směru se očekává významný posun zejména v oblasti online zákaznické podpory, kde měly dostat prostor tzv. omnichannel nástroje, u nichž bude systém zvládat udržet si kontext mezi různými komunikačními platformami (např. chatem, e-mailem či telefonem), a uživatel tak nebude mít při řešení problému pocit, že začíná vždy od nuly.

Multimodální modely by mohly postupně nahradit stávající online zákaznickou podporu. Foto: Freepik

Rozhodujícím znakem bude poměr ceny a stabilního výkonu

Rok 2026 přenese pozornost z otázky „kolik toho model umí?“ na „kolik stojí, aby to uměl stabilně a ve velkém?“. Umělá inteligence se tak zařadí mezi běžné provozní náklady, které budou firmy optimalizovat s cílem dosáhnout nejvyšší efektivity: menší modely pro rutinní úkoly, větší pro plnění náročnějších úkonů. V praxi by tak mohla vzniknout nová úroveň technologické soutěže, z níž vzejde jako vítěz ten, kdo dosáhne stabilního výkonu AI s minimálními náklady. Koncoví uživatelé tak možná neuvidí inovace, kterých modely v příštím roce dosáhnou, pocítit by je ale mohly jejich peněženky, resp. peněženky jejich zaměstnavatelů, kteří budou tyto nástroje využívat.

Edge AI: Lokální provoz umělé inteligence

V nadcházejících měsících bychom se měli dočkat pokroků v oblasti tzv. Edge AI, tedy konceptu, kdy umělá inteligence provádí výpočty co nejblíže místu, kde vznikají samotná data. To znamená, že by tyto procesy měly probíhat přímo na našich zařízeních (například chytrých telefonech či nositelných zařízeních), a do cloudu provozovatele by se tak měly posílat jen nejpotřebnější informace. Díky tomu by měly získat svůj prostor pro uplatnění menší, méně náročné modely, které budou praktické, kontrolovatelné a cenově dostupné. Zároveň lze očekávat i rozvoj hybridních systémů, které budou optimalizovat rozložení výkonu mezi lokální a cloudový provoz.

Regulace AI a potenciální omezení ze strany zákona

Během roku 2026 se vývojáři nebudou muset zabývat pouze výkonem a bezpečností umělé inteligence, ale budou muset rovněž zohledňovat etické a legislativní otázky, které s jejím užíváním souvisí. Rok 2025 nám v tomto směru přinesl nespočet soudních sporů týkajících se nejen duševního vlastnictví, ale i základních lidských práv a svobod. Původ dat, kontrola přístupů, analýza rizik – všechna tato témata již přestanou být formalitou a stanou se jasně definovanou podmínkou pro škálování AI. Z praxe víme, že evropská legislativa bývá v tomto směru zpravidla přísnější než ta americká, a umělá inteligence tak nejspíš bude podléhat přísnějšímu dohledu. Svůj prostor nejspíš dostane AI monitoring, auditování a potřeba jednoznačného dokazování, že AI skutečně dělá jen to, co má, a nic navíc.

Rok 2026 nejspíš do světa umělé inteligence nepřinese žádné převratné novinky. AI by se však měla přesunout z režimu demonstrace svého potenciálu k reálnému využití v praxi. Na trh by se snada měli konečně dostat funkční agenti a multimodální nástroje, které budou šetřit náš čas. Paralelně by se měla rozvíjet ekonomicky udržitelná AI infrastruktura, která umožní pokročilé nástroje dále škálovat – zejména pak datová centra. V neposlední řadě se pak nejspíš dočkáme i modernizace stávající legislativy a regulačních úřadů, které mají umělou inteligenci na starost. Stále však platí, že vás o těch největších pokrocích budeme informovat v rámci našeho pravidelného týdeníku ze světa AI.

Zdroj: Redakce inSmart.cz