Záhadné malé červené tečky, které už několik let sleduje vesmírný dalekohled Jamese Webba, dál fascinují astronomy po celém světě. Tyto objekty, označované jako Little Red Dots (LRD), se objevují na snímcích z hlubokého vesmíru a jejich původ zůstává i po čtyřech letech intenzivního výzkumu nejasný. Nová studie ale přináší další možné vysvětlení, které posouvá debatu zase o krok dál.

Podle nové práce by některé z těchto objektů mohly být extrémně hmotné hvězdy na samém konci svého života. Takzvané supermasivní hvězdy mohou být až milionkrát hmotnější než Slunce a vyzařují obrovské množství energie. Právě jejich atmosféra by podle modelů mohla vytvářet charakteristický načervenalý odstín, který astronomové pozorují.

Červené tečky ve vesmíru stále zůstávají záhadou. Zdroj: ChatGPT

Tato teorie ale naráží na zásadní problém. Supermasivní hvězdy mají extrémně krátkou životnost, která se odhaduje na pouhých deset tisíc let. Vysvětlit tímto způsobem stovky podobných objektů je proto velmi obtížné. Někteří vědci upozorňují, že takové množství by bylo s tímto scénářem jen těžko slučitelné.

Nejde o ojedinělý jev

Záhadu komplikuje i fakt, že malé červené tečky se zdají být v raném vesmíru poměrně běžné. Právě jejich četnost naznačuje, že nejde o ojedinělý jev, ale o něco, co hrálo důležitou roli v raných fázích vývoje vesmíru. Přesto vědci otevřeně přiznávají, že přesnou podstatu těchto objektů zatím neznají.

Jednou z dalších silných hypotéz je, že by mohlo jít o oblasti kolem rychle rostoucích supermasivních černých děr. Výzkum ukázal, že většina těchto objektů vykazuje známky extrémně rychlého pohybu plynu, což je typický znak akrečních disků.

Definitivní odpověď ale zatím chybí. Astronomové se shodují, že bude potřeba přesnějších dat a pokročilejších nástrojů. Malé červené tečky tak zůstávají jednou z největších záhad současné astronomie a připomínkou toho, jak málo toho o vesmíru stále víme.

Zdroje: Live Science,  The Astrophysical Journal