Orion je přibližně na půli své cesty. Čtvrtý den přinese ruční pilotáž v hlubokém vesmíru, přípravu na pondělní průlet a pár technických překvapení.
První, druhý a třetí den mise Artemis II jsou za námi. Budíček dnes obstarala zpěvačka Chappell Roan a její „Pink Pony Club“. Výběr hudby pro probouzení posádky se podle sociálních sítí postupně stává jedním z nejsledovanějších detailů mise. Po probuzení se posádka nacházela zhruba 272 tisíc kilometrů od Země a přibližně 178 tisíc kilometrů od Měsíce.
This view just hits different 🌍
@Astro_Christina and @astro_reid take a moment to look back at Earth as they continue deep into space toward the Moon. pic.twitter.com/NMDeLj256K— NASA (@NASA) April 4, 2026
Glover přebírá manuální řízení
Hlavním bodem dnešního programu je zkouška pilotování lodi. Victor Glover, pilot mise, převezme ruční řízení Orionu, aby otestoval chování lodi v hlubokém vesmíru. Glover bude testovat odezvu Orionu na různé typy pohybů. Jde o sběr dat o ovladatelnosti lodi v podmínkách, které jsou zásadně odlišné od nízké oběžné dráhy Země.
Proč se testuje manuální ovládání, když tentokrát prakticky není potřeba? Na budoucích misích Artemis bude Orion muset dokovat s dalšími moduly, konkrétně přistávacím stupněm a časem i se stanicí Gateway. To vyžaduje přesné ruční manévrování. Dnešní test je první příležitostí ověřit, jak se loď chová pod lidskou kontrolou ve vzdálenosti stovek tisíc kilometrů od Země.
Zajímavé je, že plánovaný korekční zážeh dráhy (OTC burn) byl opět zrušen, tentokrát už podruhé. Důvod je ale pozitivní: trajektorie Orionu je natolik přesná, že korekce není potřeba.
100 gigabajtů přenesených laserem
Optický komunikační systém Orionu dnes překonal hranici 100 gigabajtů stažených dat, včetně fotografií ve vysokém rozlišení. Systém používá laserový paprsek v infračerveném spektru a přenáší mnohonásobně více dat než tradiční rádiové spojení. Pro budoucí mise, zejména k Marsu, bude tato technologie klíčová.
Selfie vesmírné lodi pořízená kamerou na jednom ze solárních panelů. Foto: Se souhlasem NASA
Mimochodem, díky tomuto systému dorazila na Zemi i pozoruhodná „selfie“ Orionu, pořízená kamerou na jednom ze solárních panelů během rutinní externí inspekce lodi.
Dnešek je o přípravách. Co uvidí posádka v pondělí?
Velká část dnešního dne je věnovaná přípravě na pondělní průlet kolem Měsíce. A bude to průlet jako žádný jiný. Orion se k Měsíci přiblíží na vzdálenost 6 544 kilometrů, což zní relativně blízko, asi jako z Česka do Nepálu, ale ve srovnání s misemi Apollo, které prolétávaly pouhých 113 kilometrů nad povrchem, je to zásadní rozdíl. Posádka Artemis II uvidí celý Měsíc najednou, včetně oblastí u severního a jižního pólu.
Šestihodinové pozorovací okno začne v pondělí ve 20:45 SEČ. Astronauti budou fotografovat a popisovat impaktní krátery, dávné lávové proudy, praskliny a hřebeny na povrchu. Budou si všímat rozdílů v barvě, jasu a textuře, což jsou vodítka, která geologům pomáhají pochopit složení povrchu a jeho historii. Slunce osvětlí přibližně 20 % odvrácené strany Měsíce, a posádka tak spatří útvary, které dosud žádný člověk na vlastní oči neviděl. Uvidí např. kompletní pánev Orientale, kráter Pierazzo nebo kráter Ohm.
Dnes proto astronauti konfigurují ruční kamery a nacvičují pohyb v kabině. Čtyři lidé, kamery, stav beztíže a prostor o velikosti dvou dodávek, to už chce trošku plánování a choreografie.
Zatmění Slunce z paluby Orionu
A pak přijde třešnička na dortu. Ke konci pondělního průletu se Orion, Měsíc a Slunce seřadí tak, že posádka uvidí zatmění Slunce z vesmíru. Naše hvězda zmizí za Měsícem přibližně na hodinu. Astronauti v tu chvíli uvidí převážně temný disk Měsíce s prosvítající sluneční korónou. Zároveň budou sledovat povrch, jestli nezachytí záblesky od dopadajících meteoroidů, což by poskytlo cenná data o rizicích pro budoucí přistání.
Foto: Se souhlasem NASA
Rekord Apolla 13 padne
Během pondělního průletu Orion překoná dosavadní rekord mise Apollo 13 v největší vzdálenosti člověka od Země. Apollo 13 se v dubnu 1970 dostalo 400 171 kilometrů od naší planety. Orion dosáhne maxima 406 776 kilometrů, o zhruba 6 600 kilometrů dál. Rekordní bod nastane v úterý 01:05 SEČ. Posádka na palubě se v tu chvíli stane nejvzdálenějšími lidskými cestovateli v historii.
Při průletu za odvrácenou stranu Měsíce nastane plánovaný výpadek komunikace. Přibližně od 23:47 SEČ, v délce asi 40 minut. Měsíc zablokuje rádiový signál mezi Orionem a pozemními stanicemi. Nejde o nic zvláštního, stejná situace nastávala i při misích Apollo a při nepilotované Artemis I.
Drobný zádrhel s odpadní vodou
Ne všechno je ale bezproblémové. Přes noc řídicí středisko vypouštělo odpadní vodu z Orionu, ale proces skončil dříve, než se čekalo. Inženýři řešili ucpání ledem. Použili ohřívače ventilu a natáčeli loď tak, aby ventil směřoval ke Slunci. Záchod fungoval normálně a nádrž na odpadní vodu nebyla plná, ale posádka pro jistotu dostala instrukce používat přes noc záložní sběrné zařízení. Nic dramatického, menší nepříjemnost to pro posádku ale byla. Nyní je již vše vyřešeno.
Na malou museli mezitim do tohoto… Snimky od @astro_Pettit . Ale ted uz mohli jejich napln vypustit skrz zachod ven. 😮💨 pic.twitter.com/2ILtmMSsuQ
— Martin Lulak (@polar_andy_cz) April 4, 2026
Vědecké experimenty pokračují
Na palubě Orionu běží několik vědeckých experimentů. Systém AVATAR nese vzorky buněk kostní dřeně odvozené z krve členů posádky. Vědci na nich studují, jak reaguje imunitní systém na prostředí hlubokého vesmíru. Dnes si astronauti odebírají vzorky slin pro další analýzu imunitních biomarkerů.
Foto: Se souhlasem Advacam
Německá kosmická agentura DLR dodala radiační senzory M-42 instalované uvnitř Orionu, které spolu s českými detektory HERA a vlastními měřeními NASA mapují úroveň radiace v různých částech lodi.
Posádka také nosí malé senzory podobné hodinkám, které sbírají zdravotní data. Do pondělního průletu zbývají necelé dva dny.
Zdroj: NASA
