Umělá inteligence se v poslední době stává stále více praktickou. Pokroky zaznamenávají sektory věnující se vývoji AI čipů, autonomních agentů nebo nové bezpečnostních mechanismů. Důvěra veřejnosti v tyto technologie však rozhodně není samozřejmostí.
Neprolomitelný vodoznak? Vývojář tvrdí, že překonal ochranu AI obsahu
Výzkumník vystupující pod přezdívkou Aloshdenny se před několika týdny pochlubil tím, že se mu podařilo zpětně prolomit technologii SynthID. Tu používá Google od roku 2023 k označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí. SynthID má fungovat jako neviditelný a nezachytitelný vodoznak, který zůstane v obrázcích, videích, audiu či textech generovaných AI i po dalších úpravách. Podle vývojáře však lze strukturu tohoto vodoznaku rozpoznat analýzou velkého množství referenčních obrázků a následně ji narušit tak, aby detekční systém ztratil jistotu, zda je obsah skutečně generovaný umělou inteligencí.
Zajímavé je, že k odhalení slabiny SynthID nebyl zapotřebí přístup k interním modelům Googlu ani prolomení šifrování, ale stačila pouhý statistická a obrazová analýza výstupů. Aloshdenny přiznává, že úplné odstranění vodoznaku bez degradace kvality je velmi obtížné, nicméně i pouhé „zmatení“ detektoru může mít zásadní dopady. Google však toto tvrzení odmítá. Podle zástupců společnosti tak SynthID zůstává robustní a funguje přesně tak, jak bylo původně zamýšleno. Vývojář tak před několika dny zveřejnil svůj kód získaný prostřednictvím reverse engineeringu na platformu GitHub, a každý si tak může sám udělat obrázek o funkčnosti této technologie.
Meta míří do boje proti Nvidii. Ve spojení s Broadcomem chystá vlastní AI čipy pro miliardy uživatelů
Společnost Meta výrazně posiluje svou hardwarovou strategii v oblasti umělé inteligence. Firma Marka Zuckerberga oznámila rozšířené partnerství s výrobcem čipů Broadcom, se kterým bude v příštích letech společně vyvíjet několik generací vlastních akcelerátorů z rodiny MTIA (Meta Training and Inference Accelerator). Tyto specializované čipy dnes pohánějí nejen generativní funkce Meta AI, ale také algoritmy pro doporučený obsah napříč Facebookem, Instagramem či WhatsAppem. Firma plánuje během pouhých dvou let uvést na trh hned čtyři nové generace MTIA, které mají zajistit vyšší výkon i lepší energetickou efektivitu při plošném nasazení nástrojů umělé inteligence.
Meta uzavírá strategické partnerství s výrobcem čipů Broadcom. Spolupráce má vést k vývoji nových AI procesorů. Zdroj: Unsplash
Broadcom se nebude podílet jen na samotném návrhu čipů, ale i na následném budování funkční síťové infrastruktury. Ta by měla zajistit provoz rozsáhlých AI clusterů v datových centrech. Cílem spolupráce je pak snížit závislost na univerzálních GPU a lépe přizpůsobit hardware konkrétním úlohám, což může výrazně snížit náklady při provozu v obřím měřítku. Meta se tím zařazuje po bok firem jako Google nebo Amazon, které už léta sází na vlastní čipy.
Evropané zbožňují AI, cizím firmám však data nesvěří. Nedůvěra vůči USA a Číně roste
Zatímco popularita umělé inteligence globálně roste, evropští uživatelé jsou ke sdílení osobních dat se zahraničními technologickými firmami stále skeptičtí. Nový průzkum European Pulse ukazuje, že přibližně 84 % obyvatel šesti velkých zemí EU nedůvěřuje americkým AI vývojářům. Míra přijetí je pak ještě nižší u firem z Číny, jejichž modely odmítá zhruba 93 % dotázaných. Výsledky přicházejí v době, kdy se služby postavené na umělé inteligenci rychle šíří napříč Evropou a sběr dat je jejich klíčovým palivem.
Důvěra Evropanů v AI modely není nijak vysoká. Největší nejistotu budí společnosti z USA a Číny. Foto: Se souhlasem Cluster17 (autoři průzkumu, pozn. red.)
Průzkum zahrnující bezmála 6700 respondentů z Německa, Francie, Španělska, Itálie, Belgie a Polska rovněž naznačuje výrazné rozdíly mezi jednotlivými státy. Nejvíce nedůvěřiví jsou Němci, zatímco Poláci se k americkým firmám staví o něco smířlivěji. Evropské technologické společnosti si vedou lépe, přesto je třeba zmínit, že i těm důvěřuje jen zhruba polovina obyvatel, a vlastní národní vlády dokonce ještě méně. Otázka digitální důvěry je v Evropě obecně oslabená a stojí na nestabilních základech. Silná nedůvěra vůči USA a Číně zároveň posiluje snahu Evropské unie budovat si vlastní „digitální suverenitu“. Napětí mezi ochranou soukromí a rozvojem umělé inteligence tak bude bezpochyby jedním z klíčových témat evropské technologické politiky v následujících letech.
SteamGPT na obzoru: Valve chystá umělou inteligenci, která zatočí s cheaty a zrychlí podporu
Společnost Valve podle všeho potají pracuje na vlastním nástroji umělé inteligence s názvem SteamGPT, který by mohl výrazně změnit fungování zákaznické podpory na Steamu i boj proti cheaterům ve videohrách. Na existenci systému upozornil dataminer Gabe Follower, který objevil odkazy na SteamGPT přímo ve zdrojovém kódu platformy. Z nalezených fragmentů vyplývá, že AI by měla automaticky analyzovat uživatelské účty, vytvářet souhrny podpůrných tiketů a pomáhat s jejich rychlejším řešením. To by mohlo zkrátit často kritizované čekací lhůty na odpověď ze strany podpory platformy Steam.
It seems that Valve is working on a "SteamGPT" feature that will apparently deal with Steam support issues and is somehow connected to Trust Score and CS2 anti-cheat? pic.twitter.com/a3MckicQf2
— Gabe Follower (@gabefollower) April 7, 2026
Zajímavější je ale propojení SteamGPT s interním systémem Trust Score a s anti-cheatem pro Counter-Strike 2. Kód naznačuje, že umělá inteligence by nemusela pouze hledat zakázaný software, ale také vyhodnocovat chování hráčů, jejich výkon a podezřelé vzorce chování. To odpovídá trendu moderních anti-cheat systémů, které se stále více opírají o analýzu dat a strojové učení. Pokud by se tyto informace potvrdily, šlo by o výrazný posun oproti tradičnímu VAC systému, který Valve používá řadu let. Firma zatím existenci SteamGPT oficiálně nepotvrdila a není jasné, zda se nástroj někdy dostane i k běžným uživatelům, nebo zůstane navždy ve formě nepublikovaného konceptu.
Umělá inteligence studentů z Brna pomáhá po celé ČR. Chystá se i za hranice
Studentský startup Citymind, za kterým stojí studenti Mendelovy a Masarykovy univerzity v Brně, ukazuje, že vysokoškolské AI projekty nemusí skončit jen u akademického experimentu. Agenti z Brna dnes v praxi pomáhají řešit přetíženou komunikaci institucí s veřejností, přičemž dokážou automaticky vyřídit zhruba 86 procent běžných dotazů. Systém reaguje nepřetržitě, orientuje se v rozsáhlých datech organizace a zvládá odpovídat bez ohledu na úřední hodiny, což výrazně snižuje administrativní zátěž zaměstnanců.
Brněnský AI startup Citymind slaví úspěch doma i v zahraničí. Nabízí agentní nástroje, které zastanou funkci online podpory. Foto: Se souhlasem Citymind
Řešení Citymind už našlo uplatnění nejen na univerzitách, ale i u velkých komerčních a veřejných klientů. Mezi nimi je například pražská O2 arena, kde AI asistenti pomáhají s komunikací směrem k návštěvníkům. O technologií ale mají zájem i města jako Pardubice, Žilina či městská část Praha 6. Vedle „externích“ chatbotů startup vyvíjí také interní AI asistenty, kteří úředníkům a pracovníkům firem pomáhají vyhledávat informace v dokumentech, připravovat texty nebo automatizovat rutinní procesy.
Ambice brněnských studentů tím ale nekončí. Citymind chce být dominantním hráčem v oblasti AI komunikace veřejného sektoru v Česku a na Slovensku, ambice pak má i v rámci dalších evropských trhů. Projekt tak názorně ukazuje, že AI inovace na světové úrovni mohou vznikat i na půdě českých univerzit.
Úvodní foto: Pexels
