Kolikrát jste tento týden někoho viděli, jak jde a zírá u toho do mobilu, klidně i při přecházení na přechodu? Věřím, že mnohokrát.
Je to problém – nejen, že je to nebezpečné pro daného jedince, ale ten bohužel svým chováním ohrožuje i okolí. Ideálně, pokud má navíc ještě bezdrátová sluchátka – nevidí, neslyší a pozor nedává. Tyto smartphonové zombie nejsou ideálními účastníky každodenního reálného světa.
Nová studie publikovaná v peer-reviewed magazínu JAMA Otolaryngology – Head & Neck Surgery poukazuje na zvýšení množství zranění hlavy a krku v roce 2007 a pozdějších letech: Tedy v roce, kdy vyšel první iPhone. Číslo během následujících let pokračovalo v růstu. Autor studie Boris Paskhover popsal, že se mobil transformoval z pouhého mobilu na platformu, která je rozptylující.
Když jsou mobily chytřejší než uživatelé
Nejde ale jen třeba o zakopnutí nebo absolutní nepozornost třeba při hraní Pokémon Go. Smartphony také vypadávají lidem z rukou, když si třeba před spaním čtou, a pak si zraní nos pádem těžkého, kovového zařízení na obličej.
Paskhover využil data z let 1997 až 2017, které v USA jsou díky databázi NEISS aplikované v přibližně stovce nemocnic, a zaměřil se specificky na zranění v oblasti hlavy a krku v souvislosti s mobilním telefonem.
Databáze ve 100 nemocnicích obsahovala celkem 2 501 případů zranění hlavy a krku v souvislosti s mobilním telefonem; 40 % zranění bylo u lidí mezi 13 a 29 roky a nejčastěji se jednalo o hluboké říznutí.
Zranění jsou rozdělená do dvou skupin, s přibližně obdobným počtem zranění. Těch, která mobil způsobil třeba svým pádem (přímé zranění), a těch, kdy je „pouze“ souvisejícím viníkem, tedy například při zakopnutí uživatele.
Za 90 zranění celkem byla zodpovědná jedna jediná hra, Pokémon Go – a to mluvíme výhradně o jedné stovce amerických nemocnic.
Je ale pravda, že většina zranění nebyla nijak vážná – 95 % raněných bylo buď ihned ošetřeno a posláno domů, nebo rovnou posláno domů bez ošetření. Ročně jde navíc o relativně zanedbatelná čísla raněných, pokud je aplikujeme celostátně.
Vážných zranění je jen málo
Zároveň je ovšem fakt, že se studie zaměřila pouze na zranění hlavy a krku; navíc také Paskhover přiznává nedokonalost využitých dat: Většina lidí v nemocnici nebude chtít ohlašovat, že zakopli kvůli tomu, že zírali do mobilu; a část z nich samozřejmě vůbec nemocnici nenavštíví, protože se jim nic nestalo.
Reálné počty drobných zranění způsobených mobilními telefony tak s největší pravděpodobností budou o mnoho vyšší – nicméně se zanedbatelnými důsledky.
Spíše než konkrétní zranění je tak problematický obecný trend nepozornosti. Velmi často lze pozorovat lidi čekající na přechodech, kterým padla zelená, ale nepřechází, protože jsou pohlceni displejem; ještě horší je to u řidičů motorových vozidel.
Zdá se to jednoduché – méně koukat do displeje, více dávat pozor na cestu, číst na mobilu si člověk může třeba v sedě v tramvaji. Jenže dokud nás smartphony budou neustále upozorňovat na něco nového, hned tak se naší závislosti na nich nezbavíme.