O chytrém oblečení se zatím moc nepíše; a ano, mluvíme o oblečení, které souvisí s elektronikou, nikoli takové, které má různé jiné vychytávky.
V letošním roce se o chytrém oblečení zmínil Google, a i některé módní značky oblečení typu Tommy Hilfiger nebo Ralph Lauren s technologickým oblečením aktivně pracují. Využijí je zatím hlavně sportovci, ale různé způsoby využití nejsou moc prozkoumány.
Příkladem jsou třeba chytré ponožky od Sensoria; ty dokážou měřit, kterou část nohy při běhu nejvíce namáháte, a tato data odeslat do mobilní aplikace. Chytrých bot je o poznání více, fascinující je třeba experiment amerického řetězce Pizza Hut, který umožňoval objednat si skrze ně pizzu.
Podivné? Ano. Užitečné? Ne
Samsung experimentoval s chytrým oblekem, který umožňuje výměnu digitálních vizitek, odemknutí smartphonu nebo interagování s různými elektronickými zařízeními v práci.
Chytré oblečení je samozřejmě velice drahé, ale pokud se princip uchytí, mohlo by rapidně zlevňovat; i když samozřejmě roli bude, stejně jako u běžného oblečení, hrát hlavně značka a móda.
Mimo USA je prakticky nemožné chytré oblečení zakoupit, pokud nepočítáme dodávky skrze Amazon nebo různé čínské napodobeniny skrze AliExpress a podobně.
Je nutné přiznat, že současné chytré oblečení je obvykle pouze vcelku nepotřebná novinka, která je buď k ničemu, nebo jen vyloudí menší úsměv. Chytré oblečení, které před dvěma lety představila značka Tommy Hilfiger, je toho ideálním příkladem. Neumí totiž vůbec nic, ale skrze smart tagy dokáže měřit, kdy uživatel oblečení nosí; a při častém nošení může firma dát zákazníkovi třeba dárkové karty, slevy a podobně. Nesmysl? Určitě, plus, podobné shromažďování dat je přinejmenším kontroverzní.
Na koncept chytrého oblečení jako takového bych ale ještě nezanevřel. Při inteligentním využití prvků by mohlo něco takového fungovat. Chytré rukavice, které mohou pomocí gest ovládat smartphone, přijmout hovor, přeskočit písničku ve sluchátkách a podobně? Proč ne, i když by musela být gesta opravdu vyladěná, aby člověk neustále nedělal chyby.
To je celkově problém oblečení; máme ho na sobě pořád, mačká se, pere se, žehlí se, v dopravních prostředcích se s ním ve špičce nechtěně otíráme o jiné lidi a tak dále a tak podobně; zkrátka, implementace jakékoliv elektroniky nebo i různých tagů a snímačů je nesmírně obtížná, a tudíž drahá a nerelevantní, nebo jindy přímo nemožná.
Prozatím se nezdá, že by s chytrým oblečením některá z firem udělala díru do světa. Nechme se však překvapit – třeba budeme mít do několika let všichni chytré ponožky a chytré bundy.
Ale spíš ne.