Obří hvězdy aneb konec sluncí

Detailní studie vědců z Lowellovy observatoře se pod drobnohledem zadívala na 191 obřích hvězd. Měří jejich velikost a teplotu.

Výsledky studie jsou uveřejněny ve studii, o které autoři hovoří jakožto o „standardním referenčním dokumentu“ do budoucna. Velmi ambiciózní cíl, studie se nicméně objevila v peer-reviewed magazínu The Astrophysical Journal. Výzkum podporovala také NASA a National Science Foundation USA.

Data o hvězdných obrech sbírají vědci Lowellovy observatoře již od devadesátých let, studie však využila i pozorování amatérských astronomů. Studie podobného typu již byly dříve provedeny, avšak, jak Lowellova observatoř zdůrazňuje, nikdy v takovém rozsahu.

Obrázek: Obří hvězdy aneb konec sluncí

Seznamte se, rudý obr Mira. Snímek pořídil Hubbleův vesmírný dalekohled, a zajímavé je, že zde Mira vypadá asymetricky. Není jasné, proč tomu tak je. Zdroj: Margarita Karovska (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics) a NASA

Poslední stádium hvězd

Obří hvězdy už vyčerpaly všechen vodík nutný pro jadernou fúzi, a nejsou proto již hvězdy hlavní posloupnosti a odlišují se také od hvězd – trpaslíků. Oproti ostatním typům hvězd se stejnou teplotou bude obří hvězda jasnější a větší, a to mnohokrát. Mohou dosahovat desítek nebo tisícinásobků zářivosti našeho Slunce. Ještě jasnější než obři jsou veleobři nebo hyperobři.

Data ze studie mají pomoci objasnit konečný osud sluncí, včetně toho našeho, a využít je půjde také při odhadu velikostí planet, které obry obíhají. O exoplanetách toho víme hodně málo, ale pokud budeme moci lépe odhadnout velikost, hmotnost a hustotu hvězdy, budeme moci zároveň snáze odtušit, jaké jsou rozměry planet, které kolem hvězdy obírají.

Obrázek: Obří hvězdy aneb konec sluncí

Červení obři se mohou velikostí hodně lišit; studie má napovědět proč a co k tomu vede. Zdroj: Daniel Huber, University of Sydney

Přesnější data mohou vylepšit modely, které vědci používají k predikci životního cyklu hvězd – jejich fázi existence a jejich očekávaný konec. Naše Slunce by se v obří hvězdu (červeného obra) mělo změnit za přibližně pět miliard let, kdy se „nafoukne“ na desetinásobek až stonásobek své současné velikosti.

Při svém nafouknutí do sebe pohltí Merkur a Venuši – a dost možná i Zemi. O procesu samotném toho ale mnoho nevíme, stejně jako o obřích hvězdách jako takových. Není jasné, o kolik přesně se Slunce zvětší (přeci jen, mezi desetinásobkem a stonásobkem je poněkud rozdíl) ani jaké procesy k tomu povedou.

Právě tato studie by mohla znamenat nový startovní bod, ze kterého se budou rozvíjet další úvahy nejen o obřích hvězdách, kterými je vesmír posetý.

Zdroj: ArXiv, Lowell; Universe Today

Odebírat
Upozornit na
guest
2 Komentářů
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
ASUS odhalil nejrychlejší OLED monitory a limitovanou edici grafiky RTX 5090
SpaceX intenzivně posiluje satelitní internet Starlink. Má už přes 8 100 družic
Skládací HONOR Magic V5 míří na český trh. Je levnější než Samsung Galaxy Z Fold 7 a promění se v tablet
Konec výměny baterek? Nové solární panely budou napájet klávesnice a senzory i ze světla žárovek
Jste opravdový Applista? Těchto pět tipů by měl znát každý majitel iPhonu
Obrázek: Zkrachoval vám dodavatel fotovoltaiky? Nepropadejte panice, takto situaci vyřešíte
Zkrachoval vám dodavatel fotovoltaiky? Nepropadejte panice, takto situaci vyřešíte
Soukromé konverzace s ChatGPT byly dohledatelné ve vyhledávačích. Jak být o krok napřed?
Microsoft chce změnit způsob, jak používáte internet. Vyzkoušejte AI Copilot Mód v prohlížeči Edge