Teleskop Jamese Webba nepřestává fascinovat odbornou i širokou veřejnost téměř konstantním přívalem unikátních obrázků z nejrůznějších zákoutí vesmíru. Nyní spojil síly se starším bratříčkem, Hubbleovým teleskopem, a oba dalekohledy své čočky upřely na společný cíl – fantomovou galaxii.
Fantomová galaxie (z angl. Phantom Galaxy) nesoucí oficiální název Messier 74 byla cílem pozorování astronomů již od jejího objevení Pierrem Méchainem koncem 18. století. Od Země je pak tato galaxie vzdálena zhruba 32 milionů světelných let.
Díky téměř identickým tvarům jednotlivých ramen je galaxie Messier 74 považována za jednu z nejpozoruhodnějších hvězdných soustav ve známém vesmíru, a její pozorování je tak výzvou i potěšením. Vědci také věří, že symetričnost fantomové galaxie je dána přítomností černé díry v jejím samotném středu. Tuto hypotézu se však doposud nepodařilo jednoznačně potvrdit.
Dva teleskopy spolupracovaly na jednom snímku
Unikátnost nejnovějších snímků fantomové galaxie, které pořídila dvojice teleskopů, spočívá zejména v jeho celkové kompozici. Jedná se totiž o fotografie složené kombinací snímků z obou zařízení. Zatímco vesmírný dalekohled Jamese Webba zachytil galaxii v infračerveném spektru záření, Hubbleův teleskop se zaměřil za viditelné a ultrafialové světlo.
Fotografie tak poskytují klíčové informace jednak odděleně samy o sobě a jednak pak z vytvořeného kompozitu. Delší vlnové délky, které je schopen zachytit Webbův teleskop, umožní vědcům vytyčit oblasti galaxie, ve kterých se tvoří nové hvězdy, a tyto hvězdy měřit co do stáří či velikosti.
Více barev a detailů
Záznamům z jednotlivých teleskopů pak kompozit dodává na celkové vypovídající hodnotě. Díky kombinaci barevného spektra z Hubbleova teleskopu a lokalizaci nových hvězdných těles zachycených Webbovým dalekohledem nyní lze jednotlivé barvy přiřadit konkrétním jevům a procesům, které v galaxii Messier 74 probíhají.
Rudé mlhavé skvrny v ramenech galaxie tvoří hvězdný prach, oranžové oblasti pak prach o vyšší teplotě. Nově vzniknuté hvězdy září modře. Stará slunce jsou pak lokalizována blíže středu galaxie a svým modrozeleným až zeleným svitem dodávají centrální části onen fantomový vzhled.
Pozorování dávno objevených těles novými pohledy nás posouvá mílovými kroky k pochopení fungování vesmíru. Hubbleův vesmírný dalekohled tak opět potvrzuje, že jeho přínos na poli kosmických objevů je již nyní nedocenitelný. Astronomové po celém světě s napětím očekávají, co všechno nám ještě snímky i jiná data z nejnovějšího teleskopu poodhalí.