Již několik let trpí globální trh značným nedostatkem mikročipů a dalších polovodičů. Situace se však v důsledku sporů mezi americkou a čínskou ekonomikou zatím nevyvíjí nikterak příznivě. Namísto hledání řešení totiž obě strany zatím zavádí další a další restrikce.
Mikročipy jsou esenciální složkou moderní vyspělé ekonomiky. Jejich nedostatek jsme měli možnost pocítit na vlastní kůži zejména s příchodem pandemie covidu, kdy spojení rostoucí potřeby práce z domova a nástupu lockdownu jednotlivých zemí způsobilo obrovský schod mezi poptávkou a nabídkou.
Celý problém se pak prohloubil ekonomickými a politickými spory mezi USA a Čínou, které se vyhrotily v posledních několika měsících. Zatímco tak Spojené státy uvalují na asijskou velmoc nejrůznější sankce a redukují vývoz elektroniky i dalších produktů využívajících mikročipy, druhá strana postupně omezuje vývoj základních surovin potřebných pro jejich výrobu.
Nedostatek mikročipů pociťuje svět již několik let. Situace se však zatím nejspíš nezlepší. Zdroj: Unsplash
Čína argumentuje potřebou chránit vlastní suverenitu
Čínská vláda pak nyní v návaznosti na vývoj celé situace zavádí vývozní omezení na dva prvky používané v polovodičích a dalších elektronických součástkách – gallium a germanium. Není pochyb o tom, že jde o další prostředek, jak se pokusit zvrátit vývoj této ekonomické války ve svůj prospěch.
Chystané omezení se pak týká nejen přímo těchto prvků, ale také sloučenin je obsahujících. Každý, kdo bude chtít tyto materiály z Číny vyvézt, musí nejprve podat žádost na ministerstvo obchodu a získat k tomu povolení. Čína pak tuto regulaci obhajuje nutností ochrany národní bezpečnosti a zájmů státu. Opatření by měla vstoupit v platnost již. od 1. srpna tohoto roku.
Z pohledu světového měřítka zajišťuje Čína dodávky zhruba 60 % světových zásob germania, zbytek pak pochází z Kanady, Finska, Ruska a Spojených států. U gallia je pak z Číny zhruba 80 % produkce. Tyto klíčové prvky se využívají například v optických zařízeních, solárních panelech či LED diodách, a v malých množstvích je pak najdeme prakticky ve všech typech elektroniky, která funguje na principu nabíjení ze sítě. Navzdory poměrně negativistickým vyhlídkám však nemusí být toto nové omezení Číny pro světovou ekonomiku nijak likvidační.
Čínská ekonomika významně ovlivňuje světový trh, elektroniku nevyjímaje. Zdroj: Pixabay
Dokáže-li svět včas zareagovat, může být problémům včas předejito
Gallium i germanium totiž nejsou v krátkodobém měřítku považovány za nedostatkové kovy. Čína dominuje výrobě těchto dvou kovů ne proto, že jsou vzácné, ale proto, že dokázala udržet jejich výrobní náklady na poměrně nízké úrovni. Výrobci v jiných zemích tak zatím nebyli schopni rovnat se konkurenčním nákladům této země. Výroba obou kovů je náročná nejen po stránce finanční, ale také energetické, a například v Evropě panují přísné limity na znečištění, které je při produkci obou prvků nedílnou součástí celého procesu.
Intel se nevzdává: Za 430 miliard staví největší továrnu na výrobu čipů na světě
Přesto však tyto alternativy existují, a v případě výpadku čínských dodavatelů nebude příliš obtížné hledat zdroje například v Kanadě či USA, kde jsou tyto kovy vyráběny ve velkém. V jednání je prý také možnost uzavření dohody mezi EU a Spojenými státy, jejíž cílem by mělo být diverzifikovat dodávky kritických nerostů a najít způsoby, jak snížit závislost na zemích, jako je Čína.
