V desátém díle novinek z oblasti umělé inteligence se například dozvíte, jak umělá inteligence pomáhá lidem se zrakovým postižením nebo jak by její funkce mohl pomoci zdokonalit mozek včel.

OpenAI otevře svou první mezinárodní pobočku

Vývojářská společnost OpenAI oznámila, že chystá zřízení první globální kanceláře. Ta má sídlit v Londýně a jejím primárním cílem bude rozšířit aktivity firmy a usnadnit její další vývoj. Hlavní město Velké Británie pak bylo zvoleno kvůli vstřícnému přístupu k inovacím a poměrně vysoké koncentraci lidí z technických oborů. Londýnská pobočka by pak měla usnadnit také spolupráci s evropskými regulačními orgány a usnadnit používání nástrojů jako ChatGPT v rámci případných legislativních omezení. Lze tedy očekávat, že se po zřízení pobočky zlepší například technická podpora či uživatelská dostupnost produktů z dílny OpenAI. Je tedy jen otázkou času, než bude nové zázemí společnosti plně funkční a v provozu.

Umělá inteligence dokáže pomáhat slepým lidem s orientací

Lidé trpící problémy s postižením zraku využívají již řadu let nejrůznější technologické vychytávky, které jim usnadňují každodenní život. Do jejich výbavy by se nyní mohly dostat také aplikace využívající umělou inteligenci. Inovaci v tomto směru přináší aplikace Envision či Be My Eyes, jejichž vývojáři se rozhodli integrovat do svých systémů rozhraní GPT-4. Hlavní výhodu představuje zejména image-to-text přepis, tedy přenesení textu z reálného světa do digitální podoby.

Nové funkce si pochvalují uživatelé trpící ztrátou zraku už nyní. Slepí lidé se tak dostávají na přední příčky zájmu technologického pokroku. Systém přepisu textu je však nyní třeba podrobit rozsáhlému machine learning procesu, aby umělá inteligence například nezaměnila některé léky či obecně nemystifikovat své uživatele. Pro zrakově postižené však aplikace jako Be My Eyes nebo Envision představují již nyní značnou úlevu v tom, jak vést svůj mnohdy nelehký život.

V dalším vývoji AI možná pomohou mozky včel

Angličtí vědci ze Scheffieldské univerzity se rozhodli použít včelu medonosnou jako prostředek pokroku v oblasti vývoje umělé inteligence. Konkrétně je zajímá jejich mozek, který sice není nikterak velký, na své rozměry však dokáže poměrně dost. Včely totiž ohromují například svými rozhodovacími schopnostmi, které by mohlo být možné využít právě pro zdokonalení AI.

Vzorek včel byl analyzován v kontrolovaném prostředí květinové zahrady, kde se nacházely rostliny s různým podílem glukózy v nektaru. Včely pak poměrně rychle zjistily, které květy obsahují cukr a které pouze vodu. Na základě těchto pozorování byl následně vytvořen počítačový model, který měl toto rozhodování simulovat i ve virtuálním světě. Právě tento model se nyní může stát předlohou v dalším formování umělé inteligence, která by mohla získat nové efektivní nástroje k rozhodování a schopnosti navigace ve velkém množství dat.

Lékaři zvažují využití AI v rámci komplexního screeningu lidského těla

Ne nadarmo se říká, že prevence je základ, a v medicíně toto pravidlo platí dvojnásob. I proto existuje celá řada společností, které se zabývají tzv. komplexním screeningem, který je významným diagnostickým nástrojem pro detekci nejrůznějších chorob lidského organismu. Některé z těchto firem se pak rozhodly využívat pro své účely prostředků umělé inteligence, která by mohla celý proces dále zdokonalit. Vše funguje na principu celkového skenu těla prostřednictvím magnetické rezonance v kombinaci s AI rozhraním. Umělá inteligence v tomto případě dokáže například vyčistit jednotlivé snímky a usnadnit tak lékařům rozbor nafocených tkání. Tím lze včas odhalit nádory v těle či jiné zdravotní potíže. Ačkoliv má tato metodika poměrně dost odpůrců, je možné, že se v budoucnu stane nedílnou součástí lékařských diagnóz.

Umělá inteligence nabízí pomocnou ruku v možnostech třídění odpadu

Hromadění odpadu je jedním z nejpalčivějších problémů moderní společnosti. Prognózy světových odborníků přitom nejsou jinak optimistické. Je zřejmé, že v budoucích letech naroste také nutnost zefektivnit samotnou recyklaci i třídění nejrůznějších odpadních materiálů. Kvůli naléhavosti celé situace se tak řada jednotlivců i společností snaží hledat řešení prostřednictvím AI. Britská společnosti Greyparrot například již dnes využívá umělou inteligenci k analýze a recyklaci odpadků pomocí kamer nad dopravníkovými pásy. Naučit AI rozpoznávat jednotlivé materiály v odpadu není vždy jednoduché, jelikož odpadky bývají často zmačkané či znečistěné, technologie se však neustále zdokonaluje. Postupně tak například vzniká digitální mapa odpadu, která může skládkám pomoci v jeho následném zpracování.

Kromě samotného třídění odpadu pak umělá inteligence pomáhá také v čištění vodních toků či jeho ekologického rozkladu. AI tak významným způsobem přispívá k ochraně životního prostředí a k celkovému snížení zátěže pro přírodu jako takovou.

Zdroje: 1, 2, 3, 4, 5