Problémy na trhu polovodičů a mikročipů se neustále prohlubují. Podle nejnovějších průzkumů se krize v následujících několika letech jen v USA dotkne až 67 000 pracovních pozic. Dopady však pocítí celý svět.
Polovodiče jsou jednou z hlavních hnacích sil americké ekonomiky. Jejich využití dnes nacházíme zejména v mikročipech, které jsou nedílnou součástí téměř veškeré elektroniky. I proto se tak výroba polovodičů na globální úrovni v poslední době stala předmětem sporu mezi Spojenými státy a Čínou. Nové prognózy ukazují, že i bez stávajících dovozních a vývozních kvót jednotlivých států zaznamená americký trh do roku 2030 výrazný nedostatek pracovních míst.
Současné školství nestíhá produkovat dostatek kvalifikovaných pracovníků
Důvodem je zejména neustále narůstající poptávka po polovodičových materiálech, která nutí technologické společnosti rozšiřovat kapacitu své produkce. Spojené státy navíc v minulém roce přijaly v reakci na politicko-ekonomickou situaci na mezinárodní půdě tzv. zákon o vědě a čipech, díky kterému se velká část světové produkce mikročipů přesune právě do USA. Jak se však ukazuje, není tamní trh na tento polovodičový boom dostatečně připraven.
Hlavní problém totiž tkví v nedostatku zaměstnanců, kteří by měli nově vzniklé pozice obsadit. Jen do roku 2030 by totiž měl nárůst pracovních míst v tomto oboru narůst až o 115 000. Pokrýt se však zvládne jen asi 42 %. Zbytek, tedy zhruba 67 000 pozic, totiž bude při současném vzdělávacím systému trpět zejména na chybějící pracovníky s dostatečnou kvalifikací, zejména pak absolventy technických oborů vysokých škol.
Možností řešení je hned několik, jedno ale závisí na druhém
V souvislosti s tímto vznikajícím problémem se americká Asociace výrobců polovodičů (Semicondutor Industry Association neboli SIA) rozhodla navrhnout několik změn, které by mohly trh práce na nadcházející léta lépe připravit. Mikročipy totiž do určité míry ovlivňují celou řadu odvětví průmyslu i služeb, včetně automobilového průmyslu, lékařství či energetiky. Ačkoli pak musí jednotlivé složky technologického sektoru na řešení pracovat společně, je zřejmé, že sféra výroby polovodičů je místem, kde je třeba začít.
SIA tak poukazuje například na posílení spolupráce mezi školstvím a průmyslem a na zvýšení kapacit jednotlivých oborů i škol tak, aby produkovaly dostatečný počet absolventů, nikoliv ovšem na úkor kvality jejich vzdělání. Za tímto účelem je nutná také součinnost samotné vlády USA, která by měla celou situaci korigovat. Nedílnou součástí celého systému je pak podpora motivace mladých zájemců o technické obory, ať už po stránce finanční či v rámci otevírání nových a zajímavých oborů. Spojené státy by pak v neposlední řadě měly podporovat příchod nových odborníků ze zahraničí, případně podněcovat americké absolventy k pobytu v zemi.
Jednoduché řešení na tento problém podle všeho neexistuje. Je však klíčové, aby příslušné autority stihly zareagovat včas, a bylo tak možné dopadům polovodičové krize předejít a jejich dopady co nejvíce minimalizovat.