Jsme zase o něco blíže trvalé lidské přítomnosti na Měsíci. Vědci objevili přímo ve vzorcích lunární půdy získaných misemi Apollo vodík a popsali, jak vzniká. Zrnka měsíční půdy tedy lze použít k výrobě raketového paliva přímo na Měsíci. Kromě vodíku je dalším klíčovým zdrojem na naší přirozené družici voda.
Voda a vodík jsou nejdůležitějšími zdroji na Měsíci pro trvalé lidské mise na jeho povrchu. Vědci objevili přítomnost druhého zmíněného prvku ve vzorcích měsíční půdy získané misemi Apollo čistě náhodou, když je analyzovali, aby se dozvěděli více o jejich zvětrávání.
Vesmírným zvětráváním myslíme procesy, kdy povrchy interagují s vesmírným prostředím. Experti zjistili, že se vodík ze slunečního větru ukládá v malých dutinách vně minerálů v měsíční půdě.
Vodík tedy zachytává na Měsíci zvětrávání, naznačuje studie publikovaná v časopise Communications Earth & Environment. V praxi to znamená, že tyto zrnka půdy s minerály by se měly dát použít na výrobu raketového paliva přímo na Měsíci.
Vodík však není užitečný jenom pro výrobu alternativního paliva, může se stát zdrojem využívaným astronauty přímo na místě. Kromě toho se vodík podle předpokladů vědců vyskytl na lunárním povrchu díky dopadům komet.
Příprava Měsíce na lidskou posádku
Produkce paliva na Měsíci je podle vědců naprosto zásadní pro průzkum kosmu. Naše přirozená družice bude v podstatě sloužit jako nějaká předsunutá základně a čerpací stanice pro rakety směřující na Mars.
Stejně tak označili odborníci za klíčové najít ho a popsat jeho vznik ještě před návratem člověka na Měsíc. Astronauti z misí Apollo posbírali vzorky v blízkosti rovníku, nikoli jižního pólu, jak by se mnozí mohli domnívat.
Jižní pól je v poslední době nejčastěji zmiňován v souvislosti s ložisky vody. A indická mise Čandrájan-3 tam nedávno detekovala stopy síry. Síra je důležitá pro výrobu akumulátorů a další infrastruktury na Měsíci.
„Lokalizace zdrojů a pochopení způsobu jejich sběru před cestou na Měsíc jsou pro výzkum vesmíru nesmírně cenné,“ uvedla spoluautorka studie Katherine D. Burgessová z Naval Research Laboratory (NRL)