Umělá inteligence (AI) odhalila zajímavý jev, který by mohl být označen jako „globální amnézie“ a došlo k němu mezi lety 2020 a 2022. Tento objev byl učiněn náhodou, když skupina univerzitních studentů pracovala s novým AI modelem na analýze zpravodajských dat od roku 1950 do 2023. Může to být poprvé v historii, kdy AI pozoruje něco o lidech, co si sami možná neuvědomili.
Globální amnézii by šlo definovat jako stav, kdy si významná část populace není schopna jasně vybavit vzpomínky z určitého období. V tomto případě se jedná o období od roku 2020 do 2022, což bylo období významných globálních stresů způsobených pandemií COVID-19. Tento jev byl identifikován AI po důkladné analýze dat, a následně potvrzen studiemi na 100 dobrovolnících různého věku a z různých sociálních prostředí.
Pamatujete si covidové období stejně jako předchozí roky? Nebo ho máte v mlze? Foto: AI DALL-E
Na informace kolem zajímavého jevu upozornil Brian Roemmele, odborník a výzkumník z oblasti AI, který se i pokusil vysvětlit, proč ke globální amnézii mohlo dojít.
Nepředvídaný globální stres a úzkost
Pandemie COVID-19 přinesla mimořádný stres celému lidstvu. Konstantní stav úzkosti a nejistoty mohl ovlivnit způsob, jakým lidé zpracovávali a ukládali vzpomínky. Vysoké úrovně stresu jsou známé pro svůj vliv na hippocampus, část mozku, která se podílí na tvorbě nových vzpomínek.
Taktéž lockdowny a sociální distancování způsobily přerušení běžných rutin. Tato monotónnost mohla podle odborníků ztížit rozlišování a pamatování konkrétních událostí.
Digitální přetížení a silné emoce
Přesun na online platformy pro práci, vzdělávání a socializaci vedl k výraznému nárůstu času stráveného před obrazovkami. Toto digitální přetížení mohlo přispět ke kognitivní únavě.
Emoce hrají klíčovou roli v tom, jak si pamatujeme události. Toto období bylo emočně nabité, a pro mnohé byly dominantní emoce negativního charakteru (strach, smutek, osamělost). Vzpomínky na tyto emoce má mozek tendenci postupem času upozaďovat.
Kolektivní traumata mohou být v budoucnu častější
Globální krize může vést podle Roemmeleho k formě kolektivního traumatu, které ovlivňuje zpracování paměti. Otázek je zde však stále příliš mnoho.
Výzkumníci nyní plánují tento netradiční jev důkladněji prozkoumat. V rámci výzkumu chtějí rozšířit kontrolní skupinu a detailněji prostudovat, jak funguje lidská paměť v mimořádných situacích globálního charakteru. Výpadky paměti z období let 2020-2022 by totiž mohly mít zcela jiné vysvětlení, než často skloňovaný postcovidový syndrom.
A co vy, pamatujete si období pandemie zcela zřetelně, nebo ho máte v nezvyklé mlze?
Zdroj: Brian Roemmele
