Cesta na Mars, sen mnoha vědců a vizionářů, se stává reálnější díky technologickým pokrokům a intenzivním výzkumům. Nedávný experiment v Johnsonově vesmírném středisku NASA v Houstonu, kde čtveřice vědců strávila více než rok v simulovaném prostředí Marsu, poskytl cenné poznatky o tom, jak lidé reagují na dlouhodobou izolaci a zpomalenou komunikaci. Jaké jsou výsledky experimentu?
Roční simulace v Mars Dune Alpha
Čtyři vědci dobrovolníci – Kelly Haston, Anca Selariu, Ross Brockwell a Nathan Jones – vstoupili do 3D tištěného obydlí Mars Dune Alpha 25. června 2023. Habitat o rozloze 160 čtverečních metrů byl navržen tak, aby věrně napodoboval podmínky na Marsu, včetně izolace, omezených zdrojů a zpomalené komunikace se Zemí. Vědci opustili umělé marsovské prostředí 6. července 2024, tedy po 378 dnech.
Posádka žila a pracovala ve stísněném prostoru, který obsahoval ložnice, tělocvičnu, společné prostory a vertikální farmu pro pěstování potravin. Během roku prováděli tzv. „marsovské procházky“ (Marswalks) ve venkovní části, která byla oddělena vzduchovou komorou a naplněna červeným pískem, aby co nejvěrněji napodobila povrch Marsu.
Výzvy zdraví a zpomalené komunikace
Jedním z největších problémů byla komunikace se Zemí, která byla uměle zpožděna až o 22 minut v jednom směru. Posádka se musela naučit fungovat jako samostatná jednotka, která je schopna činit rychlá rozhodnutí bez okamžité zpětné vazby. Tato zkušenost je klíčová pro budoucí mise, kde bude podobná autonomie nezbytná.
Izolace a omezený kontakt s rodinou a přáteli kladly velké nároky na psychickou odolnost posádky. Byli pravidelně sledováni odborníky z oblasti psychologie, kteří hodnotili jejich mentální stav. Zároveň se museli vypořádat s fyzickými výzvami, jako je udržování fyzické kondice a zvládání zdravotních problémů bez přímé lékařské pomoci.
Nathan Jones, lékař a zdravotní důstojník mise, uvedl, že jejich 378 dní v izolaci „uběhlo rychle“. Steve Koerner, zástupce ředitele Johnsonova vesmírného střediska, zdůraznil, že většina experimentů první posádky se zaměřila na výživu a její vliv na výkon, což je zásadní vědecká práce pro přípravu na cestu na Mars.
Udržitelnost bude ve vesmíru velkým tématem
Posádka také čelila výzvám spojeným s omezenými zdroji a nutností tzv. udržitelnosti. Ross Brockwell, inženýr mise, zdůraznil důležitost udržitelného životního stylu nejen pro vesmírné mise, ale i pro Zemi. „Nemůžeme žít, snít, tvořit nebo objevovat dlouhodobě, pokud nežijeme podle principů udržitelnosti,“ řekl.
Habitat je vyroben technologií 3D tisku. Stejně by je chtěli vědci vyrábět na Marsu. Foto: Se souhlasem NASA
Anca Selariu, vědecká důstojnice mise, uvedla, že často slyšela otázku, proč jít na Mars. Její odpověď zní: „Protože je to možné. Protože vesmír může sjednotit a přinést to nejlepší v nás. Protože je to klíčový krok, který obyvatelé Země učiní, aby osvětlili cestu do dalších století.“
CHAPEA testuje budoucnost misí na Mars
Tento experiment je součástí série misí Crew Health and Performance Exploration Analog (CHAPEA), které mají za cíl připravit NASA na vyslání lidí zpět na Měsíc a jednou i na Mars. Další dvě mise CHAPEA jsou naplánovány na roky 2025 a 2027. Výsledky těchto simulací pomohou zvýšit bezpečnost budoucích misí a zajistit, že lidé budou schopni dlouhodobě přežít a pracovat v extrémních podmínkách vesmíru.
Roční simulace pobytu na Marsu přinesla cenné poznatky a ukázala, že i přes obrovské výzvy je lidstvo schopné dosáhnout úžasných věcí, pokud bude spolupracovat a využívat zdroje moudře. Tyto experimenty nás přibližují k dni, kdy se lidé skutečně vydají na Mars a možná i dále, otevírajíce nové obzory pro celé lidstvo.
