Afrika se aktuálně potýká s epidemií opičích neštovic způsobené vysoce nakažlivým virem mpox. První případy se však objevují i za hranicemi kontinentu. Další problém navíc pro vědce představuje nově objevený kmen šířící se dosud nepředvídanou rychlostí.
Nový kmen viru mpox se označuje kódem clade Ib, a ohniskem jeho prudkého šíření je Demokratická republika Kongo. Vědci v reakci na výskyt této varianty uvedli, že se virus šíří rychleji, než se předpokládalo, a tato nečekaná změna ve vývoji epidemie na africkém kontinentu vrací výzkum jeho účinné eliminace o několik kroků zpět.
Opičí neštovice se vymykají kontrole, objevují se i případy mimo Afriku
Boj s opičími neštovicemi svádí Afrika již více než 50 let. Příznaky onemocnění zpočátku připomínají běžnou chřipku, později se ale mohou po těle infikovaného objevit bolestivé hnisavé léze. Nemoc se dařilo držet pod kontrolou až do roku 2022, kdy došlo k masivnímu nárůstu případů nemoci po celém světě, což přimělo Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) vyhlásit celosvětový stav ohrožení veřejného zdraví. Přestože bylo toto varování po deseti měsících staženo zpět, nyní přichází nové, a to v důsledku šíření nového kmene.
Detailed Mpox presentation on the new clade that has emerged in the DRC, which following our naming scheme was named as Clade Ib. Clade I of Mpox is more severe and seems to be a recent emergence from non-human reservoir. Detailed results at: https://t.co/fFIWjzHTmi… pic.twitter.com/THIUR2fHG1
— Tulio de Oliveira (@Tuliodna) April 17, 2024
Clade Ib se vyznačuje specifickou mutací známkou jako APOBEC3, kterou se podařilo odhalit pomocí genetického sekvenování. Původní DNA viru pak podle všeho pochází z původního kmene clade I, který se po dlouhou dobu zdržoval pouze v Kongu a k jeho šíření docházelo zpravidla kontaktem s nakaženými zvířaty. Zmutovaná verze se však podle všeho přenáší rychleji a efektivněji, a letos tak již středoafrická země zaznamenala přes 18 000 případů infekce a více než 600 obětí. Kromě Afriky se navíc objevují zprávy o přítomnosti viru ve Švédsku či Thajsku. Tyto případy jsou však zatím naštěstí jen ojedinělé a u souvisejí s nedávnými lety z černého kontinentu.
Ukončení očkování proti pravým neštovicím snížilo globální kolektivní imunitu
V souvislosti s objevem kmene clade Ib vědci zdůraznili naléhavou potřebu lepšího pochopení epidemie, aby bylo možné řešit některé její klíčové aspekty, například dynamiku přenosu, závažnost onemocnění či rizikové faktory. Nová varianta má totiž v porovnání s předchozími mutacemi výrazně rychlejší vývoj i mechanismus šíření z člověka na člověka, a epidemie tak probíhá do značné míry jinak. Mutace APOBEC3 navíc naznačuje, že virus je schopen rychle reagovat na změny prostředí, a v případě nouze tak vytvořit nové, ještě zákeřnější varianty.
Opičí neštovice se na africkém kontinentu vyskytují po celá desetiletí, svět je však nyní na prahu další pandemie. Foto: Se souhlasem Wikimedia Commons
Celou situaci komplikuje i další skutečnost. Mpox se řadí mezi ortopoxviry, do nichž spadá i virus pravých neštovic; celosvětová očkovací kampaň proti této nemoci však skončila před 50 lety, což vedlo k postupnému snižování kolektivní imunity celé populace. V mnoha ohledech tak musí vědecký výzkum začít od začátku. Nezbývá než doufat, že se nebude opakovat scénář z nedávné koronavirové pandemie, který na několik měsíců až let ochromil celý svět, přinesl nespočet obětí na životech a způsobil následky, ze kterých se mnozí z nás vzpamatovávají ještě dnes.
