Vynález vědců z University of Cambridge dokáže zachytit oxid uhličitý a přeměnit jej na palivo. Potřebuje k tomu pouze sluneční záření a může fungovat i v odlehlých oblastech. Už brzy by mohl prakticky komukoliv umožnit produkovat si svoje vlastní palivo.
Zařízení funguje na jednoduchém principu inspirovaném přírodou. V noci speciální filtry, podobné obří houbě, nasávají CO2 ze vzduchu. Když vyjde slunce, začne přeměna na palivo – reaktor využívá dvě složky slunečního záření. Infračervené paprsky ohřívají zachycený plyn, zatímco ultrafialové aktivují speciální polovodičový prášek, který spouští chemickou reakci. Pro zvýšení účinnosti je celý systém vybaven zrcadlem, které koncentruje sluneční světlo do jednoho bodu.
Jak si podobnou čerpací stanici představuje umělá inteligence? Foto: Freepik AI
„Dosavadní technologie zachytávání uhlíku jsou energeticky náročné a vyžadují složitou infrastrukturu pro ukládání CO2 pod zem,“ vysvětluje vedoucí výzkumu profesor Erwin Reisner. „Náš systém naproti tomu nepotřebuje žádnou externí energii – vystačí si pouze se sluncem. Místo pouhého ukládání CO2 z něj vytváří užitečnou surovinu.“
Výsledným produktem je takzvaný syntetický plyn neboli syngas. „Je to nesmírně všestranná surovina,“ říká Dr. Sayan Kar, hlavní autor studie. „Můžeme z něj vyrábět širokou škálu produktů od léčiv až po udržitelná paliva pro auta a letadla. A to vše bez přidávání dalšího CO2 do atmosféry.“
Budeme si doma vyrábět vlastní palivo?
Technologie má podle vědců obrovský potenciál pro decentralizované využití. V budoucnu by podobná zařízení mohla fungovat samostatně v odlehlých oblastech nebo přímo u koncových uživatelů. „Teoreticky by si každý mohl vyrábět vlastní palivo,“ naznačuje Kar možnosti budoucího využití.
Pokud vás zajímají technické detaily, vědci je zveřejnili v publikovaném článku v časopise Nature. Foto: Se souhlasem University of Cambridge
Výzkumníci již pracují na větším prototypu, který začnou testovat na jaře. Projekt, který podporuje řada významných institucí včetně UK Research and Innovation a Evropské výzkumné rady, je již v procesu komercializace ve spolupráci s Cambridge Enterprise.
„Místo dalšího těžení a spalování fosilních paliv můžeme získat veškerý potřebný CO2 přímo ze vzduchu a znovu ho využít,“ shrnuje profesor Reisner význam objevu. „Je to cesta k vybudování skutečně cirkulární a udržitelné ekonomiky – pokud k tomu budeme mít politickou vůli.“
