Tým nejprve vložil embryím do DNA vzácné genetické choroby a ty následně úspěšně vyléčil. V budoucnu by vědci chtěli léčit lidské plody ještě před narozením. Problémem zůstává etická stránka věci.
Čínští vědci úspěšně editovali genetický kód lidských zárodků. Pro vyjmutí genetických mutací z několika lidských embryí využili metody CRISPR. Jde o novou techniku, která umožňuje cílenou genetickou modifikaci přesných sekvencí DNA. Na poli genetiky jde pravděpodobně o největší průlom za poslední dekádu.
Nová metoda vyniká schopností zacílit specifické sekvence DNA, přesně je vyjmout a následně je nahradit něčím jiným. Využít se dá nejen u zvířat, ale i u lidí. Většina vědců metodu z etických důvodů zatím zkoušela především na mikroorganizmech a drobných vzorcích. V Číně se vědecký tým rozhodl nevyčkávat a od roku 2015 prováděl výzkum na lidských zárodcích.
Použitá metoda CRISPR má dvě důležité části. Umožňuje přesně vyhledat určitou sekvenci znaků DNA, což si lze představit jako vyhledávač. Druhým krokem je přesné vyjmutí části šroubovice, k čemuž slouží molekulární nůžky. Následně lze díky tomuto postupu dané místo „zalepit“ vlastním genem, nebo nechat práci na samoopravných mechanismech buněk.
Vyhledávač a nůžky umožňují přesné vkládání genů do DNA
K testům Číňané nejdříve využili neživotaschopná embrya, která byla oplodněna dvojicí geneticky poškozených spermií a nikdy by se tak nemohla vyvinout do živého dítěte. Postupně se však přesunuli k životaschopným embryím, což je vnímáno přinejmenším jako kontroverzní krok.
Tým v rámci pokusů záměrně vložil lidským zárodkům do genomu genetická onemocnění, jenž následně léčil postupem popsaným výše. Výzkumníci zjistili, že s pomocí nové metody došlo ke kompletnímu, nebo alespoň částečnému vyléčení přibližně poloviny embryí. Zatím tak mají výsledky daleko k uspokojivému stavu, i když jsou v dané oblasti doposud nejlepšími.
Genetický výzkum stále naráží na mnoho nedořešených etických otázek, především pak v oblasti pokusů s lidskou DNA. Odpůrci argumentují hrozícím narušením přirozené rovnováhy a možným rizikem napáchání škod ve vlastním genomu. Příznivci naopak hájí vizi světa, kde se budou díky genetickým úpravám rodit pouze zdraví lidé.
Zdroj: NewScientist