Lehkost je návyková. Až si zvyknete na lehké tělo z Ceralumina, nechcete nic jiného. K tomu 12jádrový ARMový procesor, který se může měřit s aktuální generací Intelu. Začíná to hezky, pak ale hloubáte a nacházíte nedostatky.

Notebooků s procesorem jiným než je Intel nebo AMD zatím mnoho není. Kdysi zkoušel Microsoft prorazit ARM procesory s Windows RT, tedy Windows 8 pro ARM, především v tabletech. Jak to dopadlo s Windows 8 i RT a ARMy v tabletech a noteboocích víme. Problém byl především v tom, že na Windows RT neběžely běžné x86 aplikace. Museli jste se tedy spoléhat na aplikace v Microsoft Storu. Tam jich však nebylo mnoho. Tedy stejně jako u Windows Phone, Windows RT zabila neochota vývojářů předělávat aplikace pro ARM. Mimo to taky výkon nebyl kdo ví jak úchvatný.

Šedá verze je taková tuctová. Ale jakmile ucítíte tu lehkost, zapomenete, že je i béžová. | Foto: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Po necelých 13 letech se ARMové procesory objevují v noteboocích znovu. Microsoft má Windows 11, které vedle x86 podporují i ARM. Tentokrát se však nejedná o dvě různé verze operačního systému. Na notebooku s ARM procesorem a Windows 11 si spustíte i jakoukoliv x86 aplikaci. Microsoft zde hodně zapracoval, vyvinul a implementoval emulátor, který v loňském roce ještě vylepšil a optimalizoval právě pro procesory Qualcomm Snapdragon X. Výsledkem je, že běžné aplikace, nevyužívající AVX instrukcí, mají velmi malý dopad na výkon a vy prakticky nepoznáte, že pod kapotou není Intel nebo AMD.

V dnešní recenzi se podíváme na Asus Zenbook A14, jeden z mála modelů od Asusu s ARM procesorem.

Je to stále Zenbook, takže prémiová řada. To znamená, že už balení je v lepší krabici. V balení vedle notebooku najdete napájecí adaptér, který mě překvapil svým výkonem 90 W, jelikož posledně testovaný Asus Zenbook S 14 OLED s 8jádrovým procesorem Intel, byl jen s 65W adaptérem. Intel měl ale TDP 17 W oproti 23 W u Snapdragonu. Adaptér je tak poněkud větší. Vedle toho je součástí balení hezké koženkové pouzdro.

Lehký jako pírko

Na první pohled Zenbook A14 nedá znát, že by se mělo jednat o ultralehký notebook. Předchozí testované Zenbooky (S 13 a S 14) měly tloušťku lehce nad 1 cm a hmotnost 1 a 1,25 kg. Naopak Zenbook A14 má tloušťku poměrně vysokých 1,34 ~ 1,59 cm, nepůsobí tedy tenkým dojmem, přesto váží jen 980 gramů. Vděčí za to tělu z materiálu Ceraluminum, inovativnímu materiálu, který Asus používal dosud jen na víku displejů. Nyní je z něj vyrobeno celé tělo.

I přes vyšší tloušťku skoro 1,5 cm je notebook lehčí. | Foto: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Ceraluminum je keramický hliník. Lehkost hliníku, pevnost a odolnost keramiky. Celý notebook je na svou lehkost neskutečně pevný, nikde se neprohýbá a v ruce se nekroutí – s výjimkou víka displeje, které je lehce vypouklé a lze jej zmáčknout.

Konektory jsou řekl bych standardem řady Zenbook. Na levé straně jsou dvě USB-C (přesněji jsou to USB 4.0 Gen 3 typu USB-C, děkujeme za zjednodušení), přes které lze notebook nabíjet, 3,5mm kombinovaný zvukový konektor a plnohodnotné HDMI 2.1. Na pravé straně už jen jedno velké USB 3.2 Gen 2.

Rozvržení klávesnice je typicky Zenbookové. Klávesy jsou dostatečně velké, ale to je tak všechno. Podsvícení kláves se soustředí na středu a kraje jsou tam téměř neosvětlené. Tichost kláves je průměrná, ale píše se na ní komfortně. Co mě překvapilo, a čeho jsem si všiml zcela náhodou, protože ty klávesy používám automaticky, jsou chybějící popisky kláves Home, End, Page Up a Page Down. Touchpad je jiná pohádka. Je obrovský a komfortní. Mimo gest, která jsou ve Windows, přidal Asus posuvníky po stranách touchpadu – ovládání hlasitosti na straně jedné a jasu displeje na straně druhé.

Dva reproduktory jsou umístěné po stranách a směřují dolů, což není ideální. Na stole zvuk slyšet je, ale na nějakém měkčím povrchu se zvuk značně vytrácí. Podání basů je také slabé. Je to způsobeno samotnou velikostí ozvučnice, která je poměrně malá přes to, že by se zde větší reproduktory vešly.

OLED tentokrát slabší

Asus vsadil opět na OLED displej s úhlopříčkou 14 palců a poměrem stran 16:10. Rozlišení je 1920 × 1200 pixelů, což u OLED displeje s trojúhelníkovou skladbou sub-pixelů není zrovna výhra na této úhlopříčce. Nemusíte ale používat žádné systémové zvětšování obrazu, jako u vyšších rozlišení. Obnovovací frekvence je zde jen 60 Hz a to je velká škoda. Maximální jas displeje je 400 nitů, takže i za letních dní na displej uvidíte, pokud se zrovna nebude něco odrážet v lesklém displeji. Vzhledem k vlastnostem OLED displejů nabízí absolutní černou a 100% pokrytí barevného prostoru DCI-P3.

Displej je spojen s tělem panty EasyLift, které mají usnadnit otevírání. Při prvním otevření jsem si nejprve myslel, že jsem dostal vadný kus, jelikož takto lehce jdou otevírat staré nefunkční panty. Na můj vkus jsou až moc lehké. Při otevřeném displeji a drcnutí s notebookem se displej otevře ještě víc. Víko pak jde otevřít jen do cca 145°. Je to lepší než minule, ale plných 180° to stále není.

Nad displejem se nachází infračervená webkamera s podporou Windows Hello pro rychlé a bezpečné biometrické přihlašování do systému.

V hlavní roli Snapdragon

V námi testovaném modelu UX3407RA se nachází procesor Qualcomm s krkolomným označením Snapdragon X Elite X1E-78-100. Je vyrobený 4nm výrobním procesem a je to nejnižší z řady X Elite, pod ním jsou už jen 10 a 8jádrové modely X Plus, respektive jen X. 12jádrový procesor má maximálním frekvenci 3,4 GHz bez boostu, který mají vyšší modely. Při srovnání s procesorem Intel Core Ultra 7 258V (4 výkonná a 4 úsporná jádra s frekvencí až 4,8 GHz) z dříve testovaného Zenbook S 14 OLED je Snapdragon o 20 % výkonnější při využití všech jader a o 20 % slabší na jedno jádro.

Jedna tlustá heat-pipe rozvádí teplo ke dvěma ventilátorům. | Foto: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Vedle procesoru je v čipu ještě výpočetní jednotka pro AI. Hexagon NPU pak dodává 45 TOPS, Asus Zenbook A14 tedy splňuje podmínky pro certifikaci Copilot+ PC. Celý SoC čip musí doplňovat ještě grafika. V tomto případě jde opět o mobilní grafiku Adreno. Procesor s grafikou mají prakticky stejný výkon jako herní konzole Playstation 4 Pro.

Operační paměť LPDDR5x je zde připájená na desce, namísto na procesoru, jako je toho u mobilních variant (SoC v mobilech je pro úsporu místa a zlepšení chlazení vrstvené na sebe). Je tedy nerozšiřitelná, ale v testovaném modelu je 32 GB dostačujících. M.2 SSD od Micronu je připojené přes PCIe 4.0, kapacitu 1 TB s čipy 3D QLC a jeho udávané parametry jsou 7100 MB/s pro čtení a 5800 MB/s.

Chlazení zajišťuje okruh s heat-pipes a dvěma ventilátory. Ty se slyšitelně roztočí až při intenzivní vysoké zátěži, jinak jsou vypnuté a nebo absolutně neslyšitelné. Když však děláte nějakou náročnější práci, mohou se v krátkých intervalech roztáčet a zastavovat. To je nepříjemné, ale v nastavení MyAsus máte možnost chování ventilátorů ovlivnit, byť v mém případě to nefungovalo. Teplota procesor přitom o moc nepřeleze 50 °C.

Při plné zátěži se zahřeje jen část za klávesnicí pod displejem. Klávesnice jen mírně teplá. | Foto: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Když už se dostane přes 50 °C, roztočí oba ventilátory na slyšitelné otáčky. A maximální otáčky zapíná už při 67 °C tak, aby se procesor nedostával přes 70 °C. Buď je to špatné nastavení od Asusu, nebo je to pohrobek toho, že se jedná o mobilní procesor, kde se tak vysokých teplot ani nedosahuje. Například při plné zátěži renderování v Cinebench běžel procesor na 100 % a maximální frekvenci jen prvních pár sekund a po dosažení 80 °C spadla frekvence na 2,5 GHz a vytížení se drželo na 74 % s teplotou ustálenou na 67 °C.

V oblasti konektivity notebook nezklame. O bezdrátovou konektivitu se postará Wi-Fi 7 (802.11be) s rychlostí až 46,1 Gb/s. K dispozici je i Bluetooth 5.4.

WiFi modul je zde připájený na desce. | Foto: Ondřej Košťál, inSmart.cz

Baterie má kapacitu 70 Wh a k jejímu nabíjení poslouží 90W USB-C adaptér. Při běžném používání, což v mém případě obnášelo především brouzdání na internetu, psaní článků a sledování YouTubu, tedy se zapnutou WiFi a přibližně 40% jasem, vydrží přibližně 15 hodin. Nabití na 50 % trvá přibližně půl hodiny, do 100 % obvykle do 2 hodin.

Pochválit musím režim spánku, který opravdu jen hluboce uspí systém s minimální spotřebou, na rozdíl od jiných notebooků, které pro úsporu energie po chvíli zavřeného notebooku provedou hibernaci a start pak trvá mnohem déle, než jen otevřít víko notebooku.

Windows 11 pro ARM: Je už čas? Ano, ale ne na hry

Jedna verze Windows, někdy odlišné instalační balíčky, případně emulované ty pro Intel a AMD. To je vše. Žádný jiný rozdíl nenajdete. Vše funguje, funguje dobře, spolehlivě. V dnešní době bych už se nebál zvolit notebook s procesorem architektury ARM. Ukázal to Apple, který má však psaný svůj vlastní systém pro svůj vlastní hardware. A dal tím Intelu sbohem. Pro Intel poměrně velká rána. Ano, je to už 5 let a nyní se situace opakuje. Qualcomm dokazuje, že to lze i na Windows.

Výhodou by měla být nižší cena, protože čipy pro mobily jsou obecně menší, úspornější a levnější. Jestli to tak bude platit se snad brzy dozvíme. Bude také záležet na tom, jestli výrobci budou mít odvahu takové notebooky nabízet, nebo jestli raději přijmou finanční pobídky od Intelu, aby nabízely spíše modely s jejich procesory.

Osobně jsem rád, že se toto děje a přináší to nový vítr do ustáleného souboje Intel vs AMD. Těším se zejména na levnější modely se slabšími procesory, jestli dokážou i tam konkurovat velkým procesorům. Prozatím v těch vyšších řadách ano, byť zároveň tím, že mají více jader.

Webová stránka WorksOnWOA nabízí informace o funkčním či nefunkčním SW a hrách. | Ondřej Košťál, inSmart.cz

Samozřejmě je zde určitá možnost, že zrovna nějaký software nepoběží, nebo nepoběží jak by měl. Typicky to budou hlavně hry, pokud se musí emulovat. Ale jak já říkám, notebook (navíc tenký, s integrovanou grafikou) není na hry. Orientační ale můžete využít třeba webovou stránku WorksOnWOA, která má jakousi databázi programů a her a jejich funkčnosti či nefunkčnosti. Avšak nedá se vždy věřit, že je to pravda. Například CAD program Fusion 360 od Autodesku je dle vývojářů nefunkční na ARM procesorech. Při zkoušení nebyl žádný problém a vše fungovalo, byť zde bylo při otáčení s 3D předměty cítit chybějící akcelerace přes grafiku.

Závěr a hodnocení

Kdyby mi někdo Asus Zenbook A14 dal na používání bez možnosti podívat se do jakéhokoliv programu na identifikaci hardwaru a zeptal se mě, co je v něm za procesor, jestli x86 nebo ARM, odpovím, že nevím. V 99 % případů nepoznáte rozdíl. Někdy to poznáte, ale ne na výkonu, ale tím, že nějaká stránka dává ke stažení verzi arm64 daného programu, místo x64. Všechno funguje, a když není verze pro ARM, emuluje Windows tu pro Intel/AMD procesory. Nějaká výkonová penalizace tam je, ale při běžné práci ji nepoznáte. Dokonce jsem měl pocit, že vše běží plynuleji a rychleji, než na procesorech architektury x86. I přes to, že zde je jen 60Hz displej, který je i tentokrát OLED.

Naprosto návyková je lehkost a pevnost. 14″ notebook s hmotností 980 gramů. Bomba. Na cestování to trochu kazí adaptér, který má 90 W a je tedy docela velký. Asus asi chtěl, aby se akumulátor nabíjel rychleji. Možná je to také vyšší spotřebou tohoto konkrétního procesoru. I tak ale Asus Zenbook A14 vydrží při běžném používání na baterii hravě fungovat 15 hodin.

Kdybych měl něco vytknout, tak jsou to ne úplně dobře podsvícené klávesy, pouze 60Hz displej, slabší zvuk a asi i cena, protože by se dalo předpokládat, že díky „mobilnímu“ ARM procesoru bude ještě o něco levnější. To však kompenzuje vysoká výdrž, využití materiálu Ceraluminum a váha pod 1 kg.

Zdroj: Test redakce inSmart.cz