Čínská národní vesmírná agentura aktualizovala své plány pro misi Tianwen 3, jejímž cílem je nedaleká planeta Mars. Vzorky odsud by pak měly zpět na Zemi dorazit do roku 2028, čímž by Čína získala v kosmickém závodu významný náskok před Západem.
Hlavním úkolem dlouho očekávané mise Tianwen-3 je sběr vzorků z povrchu Marsu a jejich přeprava na Zemi. Čínská národní vesmírná agentura (CNSA) chce v odebraných materiálech pátrat po potenciálních známkách života. Podle hlavního konstruktéra mise Liu Jizhonga, který realizaci mise potvrdil na nedávné mezinárodní konferenci Tiandu Forum zaměřené na výzkum hlubokého vesmíru, by mohly být vzorky z rudé planety na Zemi ještě v roce 2028, což je o mnoho let dříve, než podobnou akci plánují realizovat americká NASA či evropská ESA.
Čína má v rámci průzkumu vesmíru smělé plány, chce prozkoumat Mars i Jupiter
Liu Jizhong zdůraznil, že v rámci mise Tianwen-3 bude hrát významnou roli mezinárodní spolupráce. CNSA počítá s možností sdílení nejen získaných vzorků a dat, ale i s plánováním společných misí s jinými světovými agenturami. Pokud Čína tento přístup skutečně dodrží, mohlo by dojít k výraznému posílení globálního úsilí v oblasti prozkoumání hlubokého vesmíru.
How far are we from the first crewed #Mars mission?
Liu Jizhong, Chief Designer of China's #Tianwen3 mission has shared his insights. pic.twitter.com/roIgKbFGRD— Wu Lei (@wulei2020) September 6, 2024
Vesmírný program Tianwen by měl být rozdělen do celkem 13 etap, z nichž hlavní část tvoří čtveřice samostatných misí. Tu první, která byla již dokončena v roce 2021 s cílem přistát na povrchu Marsu a dopravit sem čínské průzkumné vozítko, považuje CNSA za maximálně úspěšnou. Mise Tianwen-2, jejímž cílem bude blízkozemní asteroid 469219 Kamoʻoalewa, by měla odstartovat příští rok v květnu. Čína pak rovněž plánuje i misi Tianwen-4, která se v případě úspěchu předchozích letů zaměří na průzkum planety Jupiter a jejích měsíců. Zahájení této poslední fáze programu se plánuje na rok 2030.
Úspěch mise postaví Čínu na přední příčky kosmického závodu
Potvrzení série kosmických misí zdůrazňuje závazek Číny přispět k mezinárodním snahám o průzkumu vesmíru a k rozvoji globální spolupráce v této oblasti. Asijská velmoc se v případě úspěchu Tianwen-3 stane vůbec první zemí, které by se povedlo získat vzorek horniny pocházející z Marsu. Agentury NASA a ESA již sice také pracují na vlastním programu stejného účelu, projekt Mars Sample Return však zatím naráží na rozpočtová omezení. Podobné úmysly pak má i ruský Roskosmos v rámci mise Mars-Grunt, ani ta však nejspíš neodstartuje dříve než po roce 2030. Dříve se možná Marsu přiblíží pouze japonská sonda MMX (Martian Moons eXploration, ta však bude zkoumat povrch rudé planety pouze zdálky, a zaměří se spíše na odběr vzorků z měsíce Phobos. Před pár dny se pak o slovo přihlásil i šéf společnosti SpaceX Elon Musk, který na svém Twitteru uvedl, že jeho rakety Starship budou testovat přistání na Marsu již v roce 2026, a o dva roky později by už mohly startovat i s lidskou posádkou. Bude tedy rozhodně zajímavé sledovat, kdo v tomto kosmickém klání nakonec zvítězí.
Závod o získání vzorku horniny z povrchu Marsu možná nakonec vyhraje čínská agentura CNSA. Foto: Sonda Perseverance, se souhlasem NASA
Ambice Číny v moderní éře dobývání vesmíru jsou nemalé. V rámci konference Tiandu Forum byly mimo jiné upřesněny i plány na vybudování mezinárodní lunární stanice, která by měla být společným dílem CNSA a již zmíněného Roskosmu. Kosmický závod je tak skutečně v plném proudu, a je jen otázkou, zda-li bude skutečně probíhat v rámci mezinárodní spolupráce, nebo budeme sledovat podobné soupeření mezi Východem a Západem, k jakému docházelo ve vesmírném prostoru ve druhé polovině minulého století.
Úvodní foto: Pixabay
