Novou vlnu rozbrojů v kosmickém závodě mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou nedávno rozdmýchalo tvrzení šéfa americké vesmírné agentury. Ten varoval před nedostatečnou transparentností čínského vesmírného programu. Jak zamíchá nová situace kartami?
Současné politické napětí panující prakticky po celém světě by se dalo krájet. Situaci příliš nepřidalo vyjádření vedoucího Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Billa Nelsona, který se obává, že Čína má ve vesmíru nehlášené vojenské technologie. Nelson ve své výzvě varoval především Washington a apeloval na zvýšenou ostražitost v rámci monitorování čínského vesmírného programu. Ten by měl údajně být zástěrkou pro kosmické vojenské aktivity.
Tyto názory měly být součástí projevu, ve kterém šéf NASA před výborem Sněmovny reprezentantů představoval své plány pro schválení rozpočtu na nadcházející rok. „Čína udělala zejména v posledních deseti letech mimořádné pokroky, je ale velmi, velmi tajnůstkářská. Věříme, že velká část jejich takzvaného civilního vesmírného programu je ve skutečnosti programem vojenským,„ uvedl podle všeho Nelson ve svém projevu věnovanému americkým zákonodárcům. Spojené státy se tak chtě nechtě účastní závodu o moc nad vesmírným prostorem obklopujícím Zemi.
Kolbištěm bude podle všeho povrch Měsíce
Šéf NASA i přes svá varování doufá, že Peking nakonec dojde k rozumu a pochopí, že civilní prostor v kosmu by měl sloužit pouze k mírovým účelům. Jen těžko lze předjímat případný rozsah či následky skutečností, pokud by Čína měla odhalit svůj utajovaný arzenál na oběžné dráze. Nelson ve svém proslovu také uvedl, že je nutné, aby Spojené státy znovu přistály na Měsíci dříve, než to udělá Čína. Existuje totiž určité riziko, že by si její vláda začala nárokovat toto dosud neobsazené území v rozporu s kosmickým právem. To by mohlo ohrozit veškeré budoucí lunární mise, a významně také narušit pozemní politické vztahy mezi kosmickými velmocemi.
Čína v poslední době uskutečnila hned několik průzkumných misí s cílem zmapovat lunární oběžnou dráhu a povrch pro případné přistání, které plánuje do roku 2030. Spojené státy jsou však neméně aktivní, a se svým programem Artemis chtějí na Měsíc vyslat lidskou posádku již v roce 2026. Podle všeho tak skutečně probíhá další fáze kosmického závodu, do nějž se možná postupně připojí i další hráči, a politické machinace se tak postupně rozšíří ze Země i do vesmíru.