Vědcům se podařilo znovu vytvořit helium-hydridové kationty, díky čemuž se přiblížili modelu vzniku prvních hvězd v raném vesmíru.
Astronomové z celého světa se snaží dosáhnout průlomu v poznání toho, jak vypadal náš vesmír na samém počátku. Díky nedávnému experimentu se jim to možná konečně podaří. Vědci totiž dokázali v laboratoři vytvořit první molekulární stavební kameny vesmíru, tzv. helium-hydridové kationty (HeH+), jenž jsou považovány za vůbec první chemické sloučeniny, které vznikly po velkém třesku. Právě z těchto iontů měl později vzniknout elementární vodík, který je v současném vesmíru nejběžnější existující molekulou. Z něj se pak později začaly formovat první hvězdy.
13,8 miliard let zpět do minulosti
Podle výzkumu zveřejněného v časopise Astronomy and Astrophysics dokázali vědci reprodukovat jedny z prvních chemických reakcí probíhajících po velkém třesku. Za pomoci teplot okolo mínus 267 °C bylo možné udržet ionty dostatečně stabilní pro nucenou srážku s těžkým vodíkem. Cílem experimentu bylo mimo jiné sledovat závislost rychlosti těchto reakcí na teplotě, a simulovat tak podmínky jaderné fúze, která zažehla život prvních hvězd.
Unikátní chemický experiment nám přiblížil, jak mohly probíhat první chemické reakce v našem vesmíru. Foto: Unsplash
Vědcům se podařilo prokázat, že rychlost kolizí částic probíhala nezávisle na teplotě, což je v rozporu s původními úvahami, které předpokládaly, že při nižších teplotách klesá i účinnost srážek.
Role helium-hydridových kationtů ve formaci vesmíru
Závěry studie představují zásadní průlom v dekádách zavedených představ o samotných počátcích chemie v našem vesmíru. Autoři práce se shodují na tom, že interakce mezi ionty HeH+ a jinými částicemi byly pro vznik prvních hvězd mnohem důležitější, než se předpokládalo. Bude tak nejspíš zapotřebí upravit současné fyzikální modely, které popisují první okamžiky probíhající ve vesmíru po velkém třesku.
