Čeští vědci se budou podílet na snaze Evropské kosmické agentury (ESA) studovat informace o kolizích gigantických objektů ve vesmíru. Mise LISA odstartuje v roce 2035 a její alfou a omegou budou tři nejdražší kosmické sondy vůbec, které mají zachytávat gravitační vlny.
ESA dala zelenou misi LISA (Laser Interferometer Space Antenna) s rozpočtem 1,75 miliardy eur (přes 43 miliard korun). Agentura o tom napsala článek na svém blogu a současně o tom informovali zástupci české Akademie věd.
Gravitační vlny proplouvají vesmírem rychlostí světla a podle obecné teorie relativity slavného fyzika Alberta Einsteina se projevují zakřivením časoprostoru. Jejich zdrojem jsou kolize gigantických objektů, jako jsou supermasivní černé díry.
Ilustrace jedné ze sond mise LISA. Zdroj: Se svolením ESA
Jak pro Novinky.cz upřesnil Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR, vědci se chtějí zaměřit právě na gravitační vlny plynoucí z procesu srážek a slučování supermasivních černých děr. Dochází k tomu během kolizí galaxií, v jejichž středu tyto gigantické objekty „trůní“.
Zkoumáním gravitačních vln můžeme lépe pochopit vývoj černých děr i samotného vesmíru. Vědci za tímto účelem vytvoří s pomocí trojice identických satelitů jakýsi „kosmický rovnoramenný trojúhelník“, jenž je bude zachytávat.
LISA změní hru
Trojice identických sond od sebe bude vzdálena 2,5 milionu kilometrů, prostorem však poletí jako jedna velká konstelace. Pokaždé, když mezi nimi projde gravitační vlna, časoprostor se zachvěje a způsobí změny na laserových paprscích.
Touto metodou můžeme měřit rychlost rozpínání kosmu jinak než pozemními observatořemi, což nám dá pohled z jiné perspektivy.
Ilustrace gravitačních vln. Zdroj: Se svolením ESA
Čeští vědci hrají v misi LISA klíčovou roli. Na sondách bude celkem dvanáct laserů, na každou z nich tedy připadnou čtyři. Právě na laserech mají pracovat čeští vědci z konsorcia čtyř ústavů Akademie věd: Astronomického ústavu, Fyzikálního ústavu, Ústavu fyziky atmosféry a Ústavu termomechaniky.
Pro případ selhání hlavního laseru se navíc připravuje záložní pomocná jednotka Fibre Switching Unit Assembly (FSUA).
„Pokud si představíme vesmír jako němý film, zachycení vlnění časoprostoru pomocí LISA změní hru, jako když přidali do filmů zvuk,“ cituje Smithsonian Magazine odborníka z ESA Olivera Jennricha.
