Americký výrobce mikročipů plánuje proinvestovat v Evropě biliony korun. Vedle továren zde plánuje vybudovat výzkumná i logistická centra. Práci dá desítkám tisíc zaměstnanců.
Západní státy si začínají uvědomovat, jakým problémem je jejich závislost na výrobě čipů v Asii. Jen v nejbližších 10 letech chce americká společnost Intel investovat v Evropě přes 88 miliard dolarů (kolem 2 bilionů korun) do stavby moderních továren na čipy. První investicí by se měla stát továrna v saském Magdeburgu za 19 miliard amerických dolarů.
Po oznámení obřích investic na území USA jde o další důležitý krok k soběstačnosti západních zemí ve výrobě moderních polovodičů. Právě v USA má vzniknout největší továrna na výrobu čipů na světě.
Megatovárny v Evropě
Výrobní lokality Intel označuje jako „megatovárny“. Obrovské totiž nebudou jen náklady na vybudování, ale také rozloha a očekávaná budoucí produkce továren. Stavba má začít, pokud americká společnost získá potřebná povolení od EU, již v polovině roku 2023.
V místě, které Intel nazývá Silicon Junction (angl. křemíková křižovatka), má začít výroba čipů až v roce 2027. Továrna tak v dohledné době nepomůže v boji s celosvětovým nedostatkem čipů.
Irská továrna na čipy se v nejbližších letech výrazně rozroste. Vytvoří tak dalších 1 600 pracovních míst. Foto: Se souhlasem společnosti Intel
Společnost očekává, že po dobu výstavby vytvoří kolem 7 000 pracovních míst na stavbě, 3 000 stálých pracovních míst a další tisíce pracovních míst u partnerů a dodavatelů.
Současně s investicí v Německu chce americký gigant rozšířit svou výrobnu čipů v irském Leixlipu. Díky investici přesahující 13 miliard dolarů by mělo dojít ke zdvojnásobení tamních výrobních kapacit. V Itálii chce chce pro změnu vybudovat montážní a balicí závod za téměř 5 miliard USD.
Své evropské výzkumné a vývojové centrum chce vybudovat poblíž evropského Silicon Valley v Plateau de Saclay ve Francii. Očekává, že díky tomu vytvoří dalších 1 000 pracovních míst, z toho 450 do konce roku 2024. Intel chce ve Francii zřídit také své hlavní evropské centrum pro návrh sléváren. Další investice jsou určeny pro Polsko a Španělsko. Česko se bohužel v plánech Intelu neobjevilo.
Z tzv. křemíkového waferu se vykrajují jednotlivé čipy. Foto: Se souhlasem společnosti Intel
Intel chce vyvážit globální dodavatelský řetězec
Společnost uvádí, že plán je zaměřen na „vyvážení globálního dodavatelského řetězce polovodičů s významným rozšířením výrobních kapacit společnosti Intel v Evropě.“ V únoru Evropská unie oznámila, že se snaží zabránit budoucímu nedostatku čipů a snížit závislost na součástkách vyráběných v Asii, a to investicemi ve výši 49 miliard dolarů.
„Zákon EU o čipech umožní soukromým společnostem a vládám spolupracovat na výrazném zlepšení postavení Evropy v polovodičovém sektoru,“ uvedl generální ředitel společnosti Intel Pat Gelsinger. „Tato rozsáhlá iniciativa podpoří inovace v evropském výzkumu a vývoji a přinese do regionu špičkovou výrobu, z níž budou mít prospěch naši zákazníci a partneři po celém světě.“
Jak je z předchozích řádků patrné, ani jedna z továren v nejbližších 2 letech nezasáhne do nedostatku polovodičů na světových trzích. Zamezí však do budoucna tomu, aby výpadek podobného rozsahu znovu nastal.
Unavený gigant ve válce sám se sebou. Dokáže Intel znovu dobýt svět? Nebude to mít lehké, Apple nasadil laťku vysoko. Technologické vize pro rok 2022 – nedostatek čipů bude pokračovat.
