Elizabeth Warren (přechýleně Warrenová) si ve své předvolební kampani vzala na paškál velké korporace, a to konkrétně ty podnikající v informačních technologiích.
Za běžných okolností by taková zpráva nebyla příliš důležitá – podobná tvrzení může do éteru vypustit kdokoliv – nicméně Warren zůstává docela realistickou kandidátkou na prezidentku Spojených států, pokud se Trumpovi nepodaří obhájit své postavení.
Není navíc jediná, kdo by rád limitoval moc technologických společností. Podobným způsobem se vyjádřil také vážný kandidát z minulé volby Bernie Sanders a další levicověji smýšlející kandidáti.
Kandidátka na prezidentku USA Elizabeth Warren. Zdroj: Fox News
Hlavním smyslem restrikcí, případně rozdělení IT společností, má být omezení jejich vlivu; a to nejen blokací určitých akvizic, ale také přímo vrácením některých již provedených odkupů, konkrétně Warren zmínila vrácení odkupu Whole Foods ze strany Amazonu a už docela dávné akvizice Instragramu od Facebooku.
To, že je něco takového více či méně nerealistické, očividně nedělá prezidentské kandidátce výraznější potíže.
Primárním smyslem změn však má být menším společnostem umožnit pohodlněji konkurovat současným gigantům průmyslu. To na jednu stranu, obzvláště u Amazonu, dává smysl: proniknout na jím ovládané trhy je skutečně těžké, nicméně nikoliv nemožné a kompetitivní prostředí nadále v USA existuje.
Facebook by zase vlivem navrhovaných regulací měl více dbát o soukromí uživatelů a Google by neměl snižovat pozici ve vyhledávání svých konkurentů.
Informace, které prezidentští kandidáti USA předají médiím jsou důležitější, než se na první pohled zdá. Ve Spojených státech má prezident mnohem významnější vliv než kupříkladu u nás a reálně může ovlivňovat podnikové prostředí v zemi.
Zdroj: Engadget
