Je tomu zhruba 4000 let, kdy dle vědců zmizel ze světa poslední živočišný druh mamutů. Tento vzdálený prapředek dnešních slonů vědeckou obec vždy fascinoval a vybízel k touze jej znovu oživit. Do karet tomu začalo nejvíce nahrávat nalezení řady vzorků genetických informací, ze kterých by se hypoteticky s velkým množstvím snahy dal sestavit funkční kód možný pro naklonování tohoto dávno vymřelého druhu.
Na klonování a vůbec samotném výzkumu mamutích genů pracuje řada tým po celém světě. Už řadu let čteme fantastické zprávy o tom, jak se ten či onen výzkum posunul zase o kousíček dál a jak už bychom se brzy, jako veřejnost, mohli na odpolední procházce jet podívat na mamutí mládě (s velkou nadsázkou).
Pravdou je, že samotné vzorky DNA jsou velmi útržkovité a tak komplexní složení kódu pro naklonování je v dnešní době běh na velmi dlouhou trať s nejistotou úspěšného výsledku. Vzorků je také samozřejmě velmi omezené množství, které se dispozičně stále zmenšuje.
Mamut se blížil ke svému zániku
Aby toho nebylo málo, poslední analýzy dostupných starodávných sekvencí genomu navíc odhalují nepříznivé – ba přímo škodlivé mutace. Ty se projevují v genech s ohledem na snižování druhové populace.
Toto zjištění má ovšem i pozitivní přínos. Pro vědce to znamená takřka exkluzivní obraz toho, jak se mění genetická informace druhu, která je v ohrožení. Tedy řečeno jinak: možnost porovnat genomy „před“ a „po“, v robustních versus malých populacích. Výsledky tohoto výzkumu by mohly mít příznivý dopad na záchranu řady dnešních ohrožených druhů, v tomto kontextu konkrétně například pro slona indického.
Jak to často bývá, může na první pohled trochu zbytečný a tak trochu utopický výzkum přivést na stopu něčeho daleko většího a užitečnějšího.
Vědci si také pohrávají s myšlenkou křížení. Tedy oprostit se od snahy vzkříšení původního druhu pomocí klonování a vytvořit druh nový – křížence mezi mamutem a slonem.
Tímto konkrétním výzkumem se zabývá vědecký tým na Harvardu. Odhadují, že by se jim mohlo podařit křížence vytvořit v umělé děloze v několika nejbližších letech, a to díky editačnímu nástroji genomu CRISPR/Cas9 a embryu slona asijského. Takový kříženec by získal charakteristické rysy mamuta, jako jsou dlouhá srst, menší uši, silná tuková vrstva, krev adaptovanou na chladné podnebí a další.
