Od pandemie covidu už uplynulo několik let, přesto se s jejími následky vypořádávají mnozí z nás ještě dnes. Z nejnovějších výzkumů vyplývá, že toto období mělo negativní dopad i na vývoj dětského mozku, který v důsledku lockdownu předčasně zestárl o několik let.
Studií zaměřených na zmapování dlouhodobých účinků pandemie existuje celá řada, vlivu samotného lockdownu se na naše psychické zdraví, ale i na změny v našem těle se pak věnuje pouze část z nich. V průběhu loňského roku byly publikovány hned dvě práce věnující se procesu stárnutí mozku u dětí a adolescentů.
Lockdown ovlivnil životy všech lidí na planetě, děti nevyjímaje. Foto: Unsplash
V té první zveřejněné v časopise Scientific Reports poukázali autoři na zrychlený vývoj některých oblastí, především mediálního prefrontálního kortexu a hipokampu. Druhá práce představená v žurnálu Nature pak navázala důkazy o vyšší intenzitě psychických problémů u mladých, kteří pandemii prožili, a naznačila i zmíněné změny ve stáří mozku. Nejnovější studie, která publikovaná v pondělí v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, sérii výzkumů upřesňuje, doplňuje a rozšiřuje o přímé srovnání mezi pohlavími.
Mozek dětí zaznamenal během lockdownu výrazné změny oproti očekáváním
Závěry všech výzkumů se shodují na tom, že nařízení, jejichž cílem mělo být omezení šíření koronaviru, vedly u mladší generace k celé řadě psychických a sociálních problémů, v jejich důsledku u nich bylo pozorováno rychlejší stárnutí mozku. Nejnovější práce pak uvádí, že zatímco u chlapců činil rozdíl oproti normálu zhruba 1,4 roku, u dívek dosáhl zarážející hodnoty 4,2 let. Mozek dospívajících dětí je tak podle všeho ke změnám náchylnější, než se původně předpokládalo.
"COVID lockdowns may have caused teenagers' brains to age prematurely"
So many of us warned that lockdowns and school closures were an egregiously reckless approach to child health. There is no joy in watching those warnings coming home to roost.https://t.co/mP5N6myi98
— UsForThemUK 🌟 (@UsforThemUK) September 10, 2024
Období puberty představuje samo o sobě významný zásah do socioemočního vývoje daného jedince. Tyto změny se pak projevují i na struktuře samotného mozku, například v postupném ztenčování mozkové kůry, které nás následně provází po celý zbytek života. Původní záměry vědců, které si stanovili ještě před pandemií, tak byly sledovat tyto projevy na skupině dětí v průběhu jejich dospívání. Pandemie však tento výzkum zkomplikovala, jelikož nejenže odložila možnost provést některá měření i o několik let, ale zároveň sama vyvolala v mozku sledované skupiny některé nepředpokládané změny.
Výzkum poukázal na opomínané dopady covidu na naše zdraví
Porovnáním výsledků získaných pomocí magnetické rezonance (MRI) před a po pandemii mohli vědci pozorovat, jak moc se dětský mozek odchýlil od původních očekávání. Rozdíly byly znatelné především u dospívajících dívek, u nichž došlo ke ztenčení mozkové kůry až ve 30 oblastech mozku napříč oběma hemisférami i různými laloky. Úbytek tkáně pak odpovídá rozdílu více než 4 let v porovnání s předpokládaným stavem. U chlapců byl rozdíl sice méně markantní, přesto však byl i tak znatelný.
Data pro výzkum získali vědci prostřednictvím série MRI snímkování. Foto: Pexels
Studie sama o sobě nepřináší žádné převratné objevy, podle jejích autorů však rozšiřuje naše znalosti o tomto stále aktuálním tématu. Jelikož si pak pandemií prošel prakticky každý, chybí zde srovnání s kontrolní skupinou. Vědci tak byli při svých závěrech odkázáni pouze na normativní modelování komparací s měřeními získanými před lockdownem. Nelze tak s jistotou říci, zda jsou rozdíly mezi chlapci a dívkami spolehlivým zjištěním. Účinky také nemusejí být trvalé, a s odstupem času mohou opět vymizet. Přesto je studie připomínkou lidské křehkosti a nezbytnosti investovat více prostředků do vědeckého výzkumu s cílem se lépe připravit na další, prakticky nevyhnutelné pandemie.
