Mamut srstnatý je v populární kultuře velmi oblíbené zvíře. Tento chlupatý slon, oblíbený mezi dětmi i dospělými, patří mezi nejznámější pravěké živočichy.
Mamuti (konkrétně právě druhu mamut srstnatý, mammuthus primigenius) byli vyhubeni již před více než 4 tisíci lety (na většině míst, někde zřejmě přežívali i o stovky let déle). O konkrétních důvodech jejich zániku se dlouhodobě spekuluje, stejně tak o tom, jak moc velkou roli v tom hrála aktivita prvních lidských lovců.
Vědci z University of Adelaide a University of Copenhagen analyzovali fosilie a pravěkou DNA, a pomocí počítačových simulací poodhalili, jak asi vypadalo posledních 20 tisíc let existence mamuta srstnatého.
Falešný mamut v Národní muzeu v Praze. Foto: Se souhlasem Petr Novák, Wikipedie
Jedna z nejčastějších teorií mluví o tom, že mamuty srstnaté přímo vyhubili lidé. To ale není zcela přesná formulace: Mamuti skutečně byli lidmi relativně často loveni, ale podobně jako současní sloni představují majestátní, silná a odolná zvířata, která primitivními nástroji nebylo zrovna jednoduché uhnat a zabít; jejich konec započalo něco jiného.
Studie o důvodech jejich zániku spekuluje a faktorů je podle autorů mnoho: Celkový kolaps mnoha ekosystémů a megafauny jako takové spolu se změnou klimatu hrají důležitou roli, bez nichž by vymření mamutů trvalo déle.
Největší dochované kosterní pozůstatky mamuta z německého Südostbayerisches Naturkunde-und Mammut-Museum v Siegsdorfu. Zdroj: Public Domain
Mamuti srstnatí byli dnešním slonům dosti podobní, byli zřejmě vzdálenými příbuznými slona indického. Nebyli větší než samci dnešního slona afrického, významně se odlišovali především svou srstí a dlouhými, zahnutými kly, kterými disponovala obě pohlaví. Jak mamuti srstnatí vypadali víme dobře díky mnoha zachovalým pozůstatkům, zmrzlým v permafrostu Sibiře a Aljašky. Kromě Homo Sapiens je lovili zřejmě také neandrtálci.
Malba mamuta z „jeskyně stovky mamutů“ v Rouffignacu. Zdroj: Se souhlasem Bradshaw Foundation
Jak spoluautor studie David Nogues-Bravo z Kodaňské univerzity zdůrazňuje, závěrem studie zůstává podpoření teorie, že lidé pomohli vyhynutí mamutů srstnatých uspíšit. Populaci mamutů zdecimovala přirozená změna klimatu, ale lidé počty mamutů rovněž výrazně snížili. Nešlo jen o jakousi ránu z milosti, ale skutečně významnou činnost, bez níž by mamuti vymřeli o něco později, dle studie až o 4 tisíce let. Studie uzavírá, že cesta mamutů k vymření byla dlouhá a předem daná, ale vliv lidstva na jejím uspíšení opomenout nelze.
Mamuti byli pro tehdejší lidi důležitým zdrojem materiálů: Maso, kůže, kosti a slonovina jsou užitečné suroviny, klíčové pro přežití našich předků. Studie také podporuje novější teorie, které odhadují, že na některých místech mamuti přežili déle, než se dříve očekávalo. Ve správných podmínkách zřejmě přežívali jako vymírající rasa až do několika tisíc let před naším letopočtem (kupříkladu Wranglerův ostrov). Na některých místech Sibiře existovali ještě před 5 tisíci lety.
Studie byla publikována v peer-reviewed magazínu Ecology Letters.
Zdroj: University of Adelaide
