Pokud máte pocit, že se nedokážete pořádně soustředit, nejste sami. Podle nové studie jsme na pracovišti vyrušeni v průměru každých 12 minut, při studiu dokonce každé 3 minuty. A není se čemu divit – v dnešním propojeném světě je těžké se vyhnout podnětům, které nás neustále rozptylují.

Neurolog Adam Gazzaley a psycholog Larry Rosen ve své knize The Distracted Mind: Ancient Brains in a High-Tech World radí, jak zůstat koncentrovaní.

S rostoucím věkem je soustředění náročnější

Studie ukázala, že soustředění zahrnuje dvě funkce v našem mozku. Tou první je koncentrace (na co se chceme soustředit), druhou pak potlačení vjemů (které chceme odfiltrovat). Nejedná se ovšem o dva režimy, mezi nimiž by náš mozek přepínal. Obě tyto funkce probíhají v různých částech mozku. Pracují tedy souběžně a navzájem se doplňují. Když je jedna z nich narušena, snižuje se i celková schopnost se soustředit.

Soustředění opadá například, když jsme unavení, opilí, ale také s věkem. Studie dokazuje, že naše schopnost se soustředit vrcholí kolem dvacátého roku života a pak postupně klesá. Důvodem je snižování schopnosti potlačení těch podnětů, které chceme odfiltrovat, nikoliv samotné schopnosti se koncentrovat.

Rozptýlit může nepořádek na stole i barvy

Všimli jste si někdy někoho, kdo při snaze vybavit si nějakou informaci přivřel oči? Tato „technika“ pěkně dokládá, jak proces soustředění funguje. Když zavřete oči, váš mozek se totiž nemusí tolik namáhat, aby odfiltroval přebytečné vizuální vjemy, a může tak svůj výkon plně zaměřit na prohledání paměti.

Gazzaley provedl experiment, který měl za cíl určit, které vizuální podněty jsou nejvíce rušivé. Účastníci pokusu dostali za úkol vybavovat si detaily z paměti při pohledu na pestrobarevný obraz, poté na šedivé plátno, a nakonec se zavřenýma očima.

Tento experiment dokázal, že pestré a neuspořádané prostředí je více rušivé a mozek v něm hůře filtruje nepotřebné informace. Lepšímu soustředění tudíž napomůže, pokud si uklidíte pracovní stůl a ponecháte ve svém zorném poli jen minimum předmětů. Stejně tak si uspořádejte pracovní plochu na počítači, zavřete nepotřebná okna programů a karty v internetovém prohlížeči. Jednoduše minimalizujte počet věcí, které odvádějí vaši pozornost.

Soustředění lze natrénovat, pomáhá i pobyt v přírodě

Podle Gazzaleyho a Rosena se dá soustředění trénovat aktivitami, které stimulují mozek, a posilují tak existující neuronové spoje (tzv. neuroplasticita). Těmito aktivitami mohou být například sport, meditace a trávení času v přírodě. Podle jiné studie pomůže i kognitivní cvičení. Přestože se s mnohdy pochybnými nabídkami kurzů kognitivního cvičení roztrhl pytel, podle některých vědců by taková cvičení měla mít místo i v konvenční medicíně.

Gazzaley s Rosenem se shodují, že klíčový by měl být individuální přístup. Stejně jako když si sportovec přizpůsobuje tréninkový plán podle své stávající kondice, musí se plán kognitivního cvičení ušít každému účastníkovi kurzu na míru.

Výsledky kognitivního cvičení podle zmiňované studie vypadají slibně. Gazzaley s Rosenem ale varují, je potřeba provést řádné klinické testy, které úspěšnost kognitivního cvičení ověří. Nicméně videoherní průmysl doufá, že doktoři budou jednoho dne předepisovat cvičení v podobě her. Titulů, které mohou být pro mozek dobrým tréninkem, už je přitom na trhu několik.

Videohry jako trénink mozku – Tetris nepomohl, střílečka překvapivě ano

Studie z roku 2003 srovnává úspěšnost hráčů a ne-hráčů videoher v kognitivních testech. Cílem studie také bylo porovnat různé žánry a zjistit jejich prospěšnost pro paměť a soustředění. „Nehráči“, kteří hráli first-person střílečku Medal of Honor hodinu denně po dobu 10 dní, se zlepšili v kognitivních testech, zatímco ti, kteří hráli Tetris, žádné zlepšení nevykazovali.

Videohry vám mohou pomoci, ale ne každý titul je vhodný. Hry, které nám pomůžou trénovat mozek by měly být rychlé, interaktivní a adaptivní (je nutné se učit stále nové postupy). Takové hry jsou jako hřiště pro mozek.

V roce 2013 Gazzaley dokázal, že individuálně nadesignovaná hra NeuroRacer zlepšila kognitivní výsledky u starší populace. Nechal si dokonce patentovat technickou platformu na měření a zlepšování některých kognitivních funkcí. Podle něj se v budoucnu objeví videohry, které náš mozek pořádně vycvičí. Budou přitom kombinovat fyzické aktivity, meditaci a kognitivní cvičení.

„V budoucnu se objeví hry, které náš mozek budou cvičit…“

Do té doby můžeme svému soustředění pomoci tím, že snížíme počet rušivých vjemů, abychom zbytečně nezaměstnávali mozek jejich odfiltrováním, v kombinaci se sportem, meditací, pobytem v přírodě… a hraním podmanivých her. A hlavně, snažme se soustředit vždy jen na jednu věc a dělat ji pořádně.

Zdroj: 1, 2