Výzkum evropských a japonských vědců ukázal, že některé druhy mechů dokážou přežít bez ochrany ve volném vesmíru téměř 300 dní po návratu na Zemi znovu růst. Průlomový výsledek nejenže otevírá novou kapitolu dobývání vesmíru, ale i k lepšímu pochopení původu života v něm.
Experiment, který nedávno proběhl na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), může zásadně změnit naše představy o životě mimo Zemi. Tým expertů tvořený vědci z Evropy a Japonska v rámci něj testoval, jak dlouho dokáže druh mechu zvaný čepenka odstálá (lat. Physcomitrium patens) přežít v otevřeném vesmíru.
Houževnatý mech přežil na plášti ISS více než 9 měsíců
Až donedávna se předpokládalo, že vyšší rostliny bez ochrany nemohou přežít v podmínkách mimo zemskou atmosféru. V roce 2022 se však vědci rozhodli tuto hypotézu ověřit i v praxi. Na vnější plášť ISS tak umístili vzorky čepenky, kde mech strávil přibližně 9 měsíců v prostředí bez přirozené ochrany. Průlomová studie pak byla letos v listopadu publikována v časopise iScience.
Moss spores bolted to the ISS exterior laugh in the face of hard vacuum https://t.co/5B6mYnwgie
— The Register (@TheRegister) November 24, 2025
Výsledek experimentů byl překvapivý i pro samotné vědce. Po 283 dnech vystavení extrémním podmínkám – vakuu, kosmickému záření a teplotním extrémům pohybujícím se v rozmezí od -120 °C do +120 °C – se 86 % vzorků čepenky odstálé nejen zachovalo, ale po návratu na Zemi začalo znovu růst. Schopnost klíčení byla porovnána se sporami, které nikdy neopustili zemský povrch. U těchto vzorků bylo dosaženo růstu s mírou 97 %.
Výsledek pokusu tak odhalil, že některé vyšší rostliny mohou disponovat genetickými a fyziologickými mechanismy, které jim umožňují přežít extrémní stres. Vědci odhadují, že spory tohoto druhu mechu by ve vesmíru byly schopny vydržet až 15 let, což otevírá možnost dlouhodobého transportu biologického materiálu mezi planetami.
Potenciál objevu pro kolonizaci vesmíru i teorie o vzniku života
Mech jako zástupce rostlinné říše není z pohledu možného praktického využití (například jako plodina) ideálním testovacím subjektem, jeho schopnost produkovat kyslík, zadržovat vlhkost a přispívat k tvorbě půdy z něj však dělá ideálního kandidáta pro budování nových ekosystémů na Měsíci či Marsu. Podmínky, které by mechorosty mohly na jiných planetách či kosmických tělesech vypěstovat, by mohly výrazným způsobem přispět k vytvoření základních podmínek pro život mimo Zemi – od výroby kyslíku až po přípravu substrátu pro další druhy rostlin. Objev navíc podporuje teorii panspermie, která předpokládá, že život se mohl šířit vesmírem prostřednictvím odolných organismů.
Mechy by se mohly stát kosmickými pionýry, kteří lidstvu pomohou s kolonizací Měsíce či Marsu. Foto: Unsplash
Vědci se v budoucnu hodlají zaměřit na studium podmínek aktivního růstu mechu v prostředí s nízkou gravitací či v atmosféře, která se liší od zemské. Pokud se jim podaří prokázat, že rostlinám tyto podmínky nijak zvlášť nevadí, mohli bychom se v horizontu následujících desetiletí dočkat vzniku prvních mimozemských zahrad.
