Americká agentura NASA identifikovala 17 exoplanet s možnými podpovrchovými oceány skrytými pod ledovou skořápkou. V těchto mimozemských vodních světech by se mohly nacházet chemické stopy naznačující přítomnost života. Pro nás však planety kvůli svým mrazivým podmínkám obyvatelné nejsou.
Voda je základním stavebním kamenem života. Vědci ji proto považují za zásadní ukazatel při studiích nově objevených planet. Přítomnost kapalné vody na povrchu i pod ním může znamenat, že na dané planetě existuje, případně existoval život.
Tím nemyslíme vyspělou mimozemskou inteligenci, ale mnohem primitivnější životní formy. Tým NASA nedávno podle webu Space objevil celkem 17 nových exoplanet, tedy planet nacházejících se mimo Sluneční soustavu, které mohou mít pod povrchem oceány.
Objevené exoplanety jsou podle týmu NASA ledovými světy. Zdroj: Pixabay
Vědci v kosmu hledají hlavně planety s povrchovými oceány, k jejich vzniku je ale zapotřebí optimální přísun tepla směrem od hostitelské hvězdy, které by udržovalo vodu v kapalném stavu. Kapalné oceány se ale často skrývají i pod povrchem.
K tomu je potřeba dostatek vnitřního tepla, aby udržovalo vodu pod povrchem v kapalném stavu. To se může dít i na zamrzlých světech, jako jsou ty nově objevené týmem americké agentury. Ta je popsala v časopise The Astrophysical Journal.
Ideální „hřiště“ pro vědce
Objevené exoplanety bude nutné studovat podrobněji. Vědci však na základě prvotní analýzy předpokládají, že objevili planety s ledovým povrchem. V jejich nitru podle nich panuje teplota optimální k udržení vody v kapalném skupenství.
„Odhadli jsme celkovou rychlost vnitřního ohřevu a hloubku možných podpovrchových oceánů,“ popisují vědci ve studii. Od těchto planet si slibují mnohé. Mohou být ideální pro hledání chemických signatur života.
Přítomnost kapalných oceánů vnímají vědci jako naději v hledání mimozemského života. Zdroj: Pixabay
Vědci se domnívají, že tyto planety jsou mnohem chladnější než Země. Teplo v jejich nitru je podle expertů generováno rozpadem radioaktivních prvků a slapovými silami od hostitelských hvězd, které však negenerují dost záření pro zahřátí povrchu.
Složení atmosféry exoplanet zatím vědci neznají. Mají menší hustotu, i když jsou zhruba stejně velké jako Země. To je dalším klíčovým ukazatelem při výzkumu exoplanet. Největší potenciál pro další bádání mají konkrétně Proxima Cen b a LHS 1140 b.
V jejich případě může docházet ke kryovulkanické aktivitě, domnívají se odborníci. Právě zde je největší šance objevit chemické stopy naznačující vznik života.
