Raketa Ariane 6 je nejnovějším úspěchem agentury ESA. Její první úspěšný let, který proběhl tento týden, pak pro Evropu otevírá novou kapitolu dobývání vesmíru, a vrací ji zpět do hry.
Úterý 9. července se zapsalo do moderní historie Evropské kosmické agentury (ESA). Právě v tento ten totiž odstartovala z Francouzské Guayany raketa Ariane 6, která je nejnovějším zástupcem série nosných raket pro družice mířící na oběžnou dráhu Země. Svými ambicemi pak chce navázat na úspěch své předchůdkyně Ariane 5, která na orbitu vynesla slavný vesmírný dalekohled Jamese Webba. Mise Ariane 6 byla navzdory několika drobným komplikacím označena za úspěšnou, a Evropa se díky ní má šanci dostat na přední pozice kosmického závodu.
5,4,3,2,1 allumage Vulcain! 🚀
Relive the moment the first Ariane 6 launched from @EuropeSpacePort, French Guiana 👇
🔊Turn the sound all the way UP ⬆️ #GoAriane! pic.twitter.com/WYRpPLGtnn
— European Space Agency (@esa) July 9, 2024
Dokáže Ariane 6 narušit kosmický monopol SpaceX?
Ariane 6 se do značné míry odchyluje od stávající mantry vyrábět pro lety do vesmíru znovupoužitelné rakety. ESA chce jejím prvním letem dokázat, že provoz jednorázových raket má smysl i dnes. Ku prospěchu je jí pak skutečnost, že její výroba má být velmi jednoduchá a ekonomicky výhodná, což by mohlo být lákadlem jak pro investory, kteří chtějí svá zařízení umístit na oběžnou dráhu, tak pro samotnou agenturu, který bude raketu vyrábět a provozovat ve spolupráci s francouzskou společností Arianespace. Ta byla v minulosti důležitým hráčem na poli vývoje raket a kosmických technologií, v posledních letech však byla spolu s jinými evropskými firmami upozaděna úspěchem americké SpaceX. Evropa by tak skutečně mohla dostat nový prostor se v této oblasti rozvíjet.
Příští rok by rakety Ariane 6 mohly do vesmíru létat na měsíční bázi
Samotný let rakety Ariane 6 se však neobešel bez problémů. Zhruba po dvou a půl hodinách letu ESA oznámila, že horní část rakety vykázala blíže nespecifikovanou chybu, která znemožnila dokončení klíčového testu v rámci mise. Původně totiž mělo dojít k vypuštění dvou kapslí, které se následně měly odděleně pokusit o návrat zpět na povrch. K tomu však bohužel nedošlo. Zástupci agentury později médiím sdělili, že budou celý incident vyšetřovat. Najít příčinu pak chtějí do dalšího plánovaného startu rakety, ke kterému by mělo dojít ještě letos v prosinci. Arianespace pak v roce 2025 počítá až s 12 starty.
Silná česká stopa
Na testování konstrukce nosiče rakety Ariane 6 se podíleli i odborníci z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Praze (VZLÚ). Prováděli pevnostní analýzy konstrukce, zejména pak pevnostní zkoušky krytu trysky pomocné rakety na tuhá paliva, což je klíčový díl, na kterém celá raketa před startem stojí. Ve VZLÚ vyvinuli speciální zkušební zařízení o váze téměř 160 tun, které simulovalo zatížení krytu trysky na zemi a během startu, včetně tuhosti okolních konstrukcí, jako je paleta odpalovací rampy a kompozitní tělo pomocné rakety. Testování probíhalo ve zkušebních laboratořích v Praze a trvalo více než rok.
Spolupráce na testování vznikla v rámci smluvního vztahu s německou společností MT Aerospace. Pro VZLÚ to nebyla první spolupráce s ESA, aktuálně například vyvíjejí systém řízení orientace pro malé družice.
Jedním z CubeSatů, který měla Ariane 6 vynést, je GRBBeta. Toto zařízení, menší než krabice od bot, má velká očekávání od vědců a astronomů. GRBBeta poslouží k ověření technologií pro budoucí nanosatelity, které budou zaznamenávat a přesně určovat polohu gama záblesků z vesmíru. Na jeho přípravě se významně podílel tým z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který kalibroval detektor a zajišťoval montáž GRB detektoru a UV dalekohledu do družice.
Na misi evropské rakety Ariane 6 se podílelo pět českých firem
Na misi nové evropské rakety Ariane 6 se podílelo pět českých firem díky programu Evropské vesmírné agentury (ESA) Ariane and Vega Development. Raketa Ariane 6 dokončila svou první misi, vynesla devět miniaturních satelitů na nízkou oběžnou dráhu Země. Účast Česka v programu na vývoj Ariane 6 byla největší investicí ČR do programu ESA vůbec, a to ve výši 25 milionů eur.
Jednou z firem, která uspěla v tendrech na výrobu rakety a přípravu odpalovací rampy na evropském kosmodromu ve Francouzské Guyaně, byla firma ATC Space. Ta vyrobila klíčové části urychlovacího motoru P120C. Další česká firma Iguassu Software Systems pracovala na palubním softwaru nové rakety. Společnost UNEX dodala sadu 16 podvozků pro montážní halu, kde se raketa sestavuje na odpalovací rampě. Firma MCE Slaný vyrobila deflektor plamenů pod motory rakety.
Investice do programu ESA se podle odborníků vyplatí. Firmy a jejich partneři zvýší svou technologickou úroveň a investice se za 20 až 30 let provozu rakety vrátí. Očekává se, že při plném provozu rakety získají české firmy zakázky za více než 200 milionů korun každý rok.