V uplynulém týdnu se veřejnosti představil nový chatbot Claude 2, Praha se mezitím stala novým sídlem generativní AI a Ukrajina odhalila část tajemství svého vojenského úspěchu – i v tomto ohledu sehrála klíčovou roli právě umělá inteligence.
Další společnosti představují vlastní verze umělé inteligence
Stále více firem se chce svézt na vlně popularity AI, a proto se na trh téměř každým dnem dostávají nové nástroje umělé inteligence. Nejčerstvější a možná nejzajímavější novinkou je v současné době startup xAI Elona Muska, o kterém jsme psali v nedávném článku. Ani další společnosti však nezahálí. Firma Anthropic tak přestavila novou verzi svého chatbota Claude 2, se kterým chce porazit aktuální lídry trhu, ChatGPT a Google Bard. Za vývojem přitom stojí bývalí zaměstnanci OpenAI, kteří jsou přesvědčeni, že je Claude 2 na poli AI chatbotů výrazným skokem kupředu. Nástroj zatím funguje v USA a Velké Británii, časem se však nejspíš dočkáme i rozšíření do ČR.
AI jako pomocný nástroj urbanizace
Urbanizace nebo-li přesun lidí z vesnic do měst je jedním z přirozených aspektů moderní společnosti. Nejde však v žádném případě o jednoduchý proces, a k jeho úspěšné realizaci je mnohdy zapotřebí velké množství dat a informací. Není tedy žádným překvapením, že v rámci urbanizace může pomocnou ruku nabídnout právě umělá inteligence. AI dokáže totiž například řídit městskou dopravu, plánovat pokrytí elektrických sítí či celkově zpříjemňovat lidem život ve velkých aglomeracích. Při napojení na bezpečnostní kamerový systém navíc výrazně snižuje riziko kriminality, jak ukazují nejnovější průzkumy. Umělá inteligence se tak nejspíš v budoucnu bude na plánování měst podílet stále větší a větší měrou, jelikož její výhody jsou v tomto ohledu vskutku neocenitelné.
Můj přítel robot. Vědci testují využití kybernetických společníků u lidí trpících osamělostí
Robotí společníci nejsou na technologickém trhu žádnou novinkou. Jejich schopnosti být plnohodnotnou podporou se však s příchodem AI posouvají na další úroveň. Nasazení těchto robotů mezi osamocené lidi se nyní stává předmětem sociálního experimentu. Ten totiž poukazuje na narůstající počet lidí, kteří trpí samotou, a v důsledku toho, že tito jedinci mají mnohdy problém navazovat mezilidské vztahy, tak nabízí řešení právě v robotech řízených AI. Ta již mnohokrát prokázala vysokou míru empatie a do jisté míry i lidskosti. Bude však nutné brát zde ohled na morální stránku těchto inteligentních strojů, jejíž hranice se snad do budoucna podaří správně nastavit.
Praha centrem generativní umělé inteligence. Pobočku zde zřídila IBM
Americký mezinárodní technologický gigant IBM nedávno otevřel na pražském Chodově nové konzultační centrum věnující se aplikaci generativní umělé inteligence do jednotlivých sfér průmyslu a služeb. Hlavním cílem pracoviště bude pomáhat jednotlivým podnikům integrovat AI do svých vnitřních i vnějších systémů. IBM chce svým klientům zprostředkovat pomoc například v oblasti marketingu či lidských vztahů. Podle prvotních odhadů může využití generativní AI zvýšit efektivitu jednotlivých procesů až o 70 procent. Součástí poradenství je pak vybudování komplexní strategie, v jejímž středu by však stále měli zůstat samotní zaměstnanci. Projekt je však teprve na začátku a až následující týdny a měsíce ukážou, zda-li má nová kancelář IBM šanci na trhu uspět.
Ukrajina disponuje velmi pokročilou AI, kterou využívá i ve válce s Ruskem
Jazýček vah určující převahu v aktuálním konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem do jisté míry ovlivňuje i umělá inteligence. Jednotlivé AI nástroje, které Ukrajina v boji využívá, přitom podle nejnovějších poznatků překonávají algoritmy řady programů západních zemí. Podle tamní vlády tato skutečnost výrazným způsobem ovlivnila celkový vývoj této války. Od února 2022 tak bylo testováno hned několik platforem umělé inteligence, přičemž ta stávající funguje jíž zhruba rok. Celý konflikt se pak díky AI posouvá na úplně novou úroveň válčení, která se však možná brzy stane novým standardem. Ne nadarmo se tak říká, že válka je jedním z nejúčinnějších katalyzátorů technologického pokroku. Otázkou však zůstává – za jakou cenu?