Sféra působnosti umělé inteligence se i nadále rozrůstá. Do hry vstoupil nový hráč v podobě Google Gemini, který nejspíš výrazně zamíchá kartami v oblasti AI. Ta pak nachází další způsoby využití, a to nejen k ryze dobrým účelům.

AI Gemini od Googlu prý v sérii testů překonal GPT-4. Bude to na úspěch stačit?

Google tento týden konečně spustil svůj vlastní jazykový model Gemini, který by měl být průkopníkem v oblasti umělé inteligence. Dílo vývojové laboratoře DeepMind je pak některými označováno za přímého konkurenta úspěšného modelu GPT-4 od OpenAI. A jak naznačují první testy, toto tvrzení nejspíš nebude daleko od pravdy. Zejména verze Ultra, která doplní varianty Pro a Nano, vykázala působivé výsledky v benchmarkových testech, a to i v porovnání právě s GPT-4. Velkou výhodu Google Gemini pak představuje možnost integrace do vlastních produktů značky – prvním fyzickým zařízením vybaveným novou AI v offline verzi Nano by měl být Pixel 8 Pro.

We’re excited to announce 𝗚𝗲𝗺𝗶𝗻𝗶: @Google’s largest and most capable AI model.

Built to be natively multimodal, it can understand and operate across text, code, audio, image and video – and achieves state-of-the-art performance across many tasks. 🧵 https://t.co/mwHZTDTBuG pic.twitter.com/zfLlCGuzmV

— Google DeepMind (@GoogleDeepMind) December 6, 2023

Umělá inteligence od Googlu má tedy dobře našlápnuto již ve verzi 1.0, a je tedy otázkou, zda na tento počáteční úspěch zvládne její hlavní konkurent z dílny OpenAI adekvátně zareagovat, nebo se třeba dočkáme změny na předních příčkách AI nástrojů dostupných na trhu.

Izrael využívá umělou inteligenci pro určování cílů v pásmu Gazy

V souvislosti s aktuálně probíhajícím konfliktem mezi Izraelem a hnutím Hamás v oblasti pásma Gazy se vojenské úřady musí zabývat novými otázkami, ke kterým svět zatím nezaujal jednoznačné stanovisko. Jednou z nich je pak údajné využití AI pro řízení bombardovacích akcí ze strany Izraele. Samotná izraelská armáda použití této technologie kvituje a obhajuje, nelze však brát na lehkou váhu skutečnost, že umělá inteligence je v tomto směru využívána k navýšení ztrát na životech. AI, kterou ozbrojené síly Izraele používají, má nést jméno Habsora, a jde o pokročilý počítačový software schopný automaticky zpracovávat velké množství informací, na základě nichž vytipovává další vojenské cíle pro útok. Kontroverzní nasazení AI v boji tak nejspíš bude v nejbližší době předmětem debat světových vojenských špiček, aby bylo v tomto ohledu možné zaujmout jednotné a společné stanovisko.

Izrael nejspíš použil umělou inteligenci v boji proti Hamásu. Nasazení AI v konfliktu vyvolává kontroverzi. Zdroj: Unsplash

Akt o AI je krůček od podpisu. Finální jednání ale selhávají

Rozmach generativní umělé inteligence způsobil, že se vlády po celém světě snaží tuto nově vznikající technologii adekvátně regulovat. Evropská unie v tomto není výjimkou, a již poměrně dlouho se tak hovoří o takzvaném Aktu o AI, který má tuto regulaci členským státům EU přinést. Právě v těchto dnech je na pořadu jednání unijních orgánů závěrečné kolo debat, které však zatím nedosáhlo společného konsenzu. Diskuze by měla být obnovena během pátku, zatím však není jasné, jestli na jejím konci skutečně vznikne jednotný akt věnující se regulaci umělé inteligence. Objevují se totiž zprávy o tom, že některé evropské společnosti tlačí na vyjmutí open-source modelů z chystaného aktu, další problémy poukazují na nutnost systémů rozpoznávání obličejů složkami policie. Otevřených otázek je tedy stále docela dost, avšak vše nasvědčuje tomu, že Akt o AI je již ve fázi posledních úprav, a brzy by tak mohl vstoupit v platnost.

Umělá inteligence bude nezletilým bránit v přístupu k online pornografii

Omezení přístupu k dětem k pornografii je mnohdy nadlidský úkol, který je zpravidla pouze výsadou výchovy a včasného zásahu rodičů. To by se ale mohlo díky AI brzy změnit.

Velká Británie testuje potenciál umělé inteligence v rámci zabránění přístupu nezletilým k dospělému obsahu. Zdroj: Freepik

Podle zprávy agentury Reuters se Velká Británie rozhodla otestovat algoritmus umělé inteligence, který bude na základě vizuálních rysů diváka vyhodnocovat jeho věk. V zemi nyní platí nová omezení zavazující provozovatele webových sítí k přísnějším regulacím pornografického obsahu, a AI by v tomto ohledu mohla být vítanou pomocí. Koncept však s velkou pravděpodobností narazí na bariéru ohledně sběru citlivých údajů (např. obličejů) či obcházení algoritmu procházením obsahu na zařízeních, které snímání tváře neumožňují. Britské úřady však očekávají v technologii ověřování totožnosti výrazný posun, a využití umělé inteligence se tak může ukázat již dnes jako poměrně nadčasový krok.

Nová studie poukazuje na nepřesnosti v informovanosti AI ohledně léků

Nepsané pravidlo, že byste neměli k diagnóze nemocí využívat Google a jiné vyhledávače, se podle všeho vztahuje i na nástroje umělé inteligence. To se týká zejména bezplatné verze chatbota ChatGPT, která se stala prostředkem studie lékárníků na americké Long Island University. V rámci výzkumu se vědci snažili od AI získat informace ohledně rad s medikací na různé typy nemocí. Chatbot však v tomto směru poskytl nepřesné či neúplné odpovědi na 75 % položených otázek, a u řady informací svá tvrzení podložil neexistujícími zdroji. Dotazy se týkaly například možné kontraindikace či prokázání vedlejších účinků některých léků.

Podle nové studie amerických vědců AI práci lékařů a lékárníků v brzké době jen tak nenahradí. Zdroj: Freepik

Farmaceuti tak varují před nedostatkem obezřetnosti při používání tohoto typu softwaru, a upozorňují, že lidský lékař či lékárník je mnohem spolehlivějším zdrojem informací o tom, jak léky správně užívat. Na studii pak reagovali i zástupci společnosti OpenAI stojící za chatbotem ChatGPT, kteří závěry výzkumu kvitovali a používání podobné AI pro lékařské poradenství jednoznačně nedoporučují. Nutno však podotknout, že modely určené pro oblast medicíny existují a jejich využití smysl dává. Musí však mít jasně dané zdroje relevantních dat.

Zdroje: 1, 2, 3, 4, 5

Úvodní fotografie: Bing AI