Rok 2024 se překlopil do své druhé poloviny, a řada společností i nezávislých organizací bilancuje nad dílčími úspěchy. Jak si tedy aktuálně stojí AI technologie? Na jedné straně lze pozorovat výrazný posun v inovacích, stinnou stránkou se však i nadále ukazuje být nedostatečná ochrana soukromí či vysoká energetická náročnost.

Polovina emisí skleníkových plynů Googlu pochází z provozu umělé inteligence

Společnost Google nedávno zveřejnila svou zprávu věnující se zátěži provozu firmy na životní prostředí za rok 2024. V dokumentu se mimo jiné uvádí, že Googlu za posledních pět let vzrostly emise o zhruba 50 %, a to v důsledku provozu datových center potřebných k provozu AI. Umělá inteligence je v tomto ohledu vysoce náročná na spotřebu – podle odhadů je při generování jediného obrázku využita stejná energie potřebná k nabití chytrého telefonu. Google navíc pracuje na celé řadě projektů využívajících AI, takže je poměrně logické, že je její provoz na chodu společnosti znát.

Umělá inteligence je náročná na výkon i energetickou spotřebu. Svědčí o tom mimo jiné i nedávno zveřejněná zpráva společnosti Google. Foto: Freepik

Navzdory negativistickým vyhlídkám na budoucnost se však firma hodlá držet původního plánu stát se do roku 2030 uhlíkově neutrální. Náročnost umělé inteligence tak bere jako další výzvu, kterou na této cestě bude muset zvládnout překonat.

Evropská unie si chce posvítit na lídry v oblasti AI technologií

Velké technologické společnosti, z nichž většina má své hlavní sídlo v USA, se dostaly do hledáčku orgánů EU kvůli jejich pochybným praktikám. Evropská unie má obavy především z porušování ochrany spotřebitelů, které tyto firmy nepřímo nutí být závislými na daném ekosystému, a brání jim tak ve změně služeb. Do této skupiny pak spadají společnosti Microsoft, Alphabet, OpenAI nebo i Samsung.

Američtí vývojáři AI technologií to nebudou mít s příchodem na evropský trh tak lehké. Foto: Freepik

Hlavním rizikem je podle evropských komisařů snaha těchto firem využít svého dominantního postavení na trhu. EU chce tímto způsobem do jisté míry regulovat i vývoj nových AI technologií, a to tak, aby byly podmínky pro všechny stejné. AI giganti tak nejspíš budou nějakou dobu pod drobnohledem unijních orgánů.

CriticGPT od OpenAI pomůže programátorům s kódováním

Společnost OpenAI představila nový model umělé inteligence, který dokáže najít a opravit chyby vytvořené GPT-4 při generování kódu. Nový chatbot, nazvaný CriticGPT, byl navržen speciálně za tímto účelem. Podle OpenAI je model nyní schopný vyřešit přibližně 60 % problémů, se kterými se programátoři během generování kódů umělou inteligencí potýkají. K jeho tréninku použili vývojáři metodu RLHF, která v učení AI kombinuje strojové výstupy s lidskými příkazy. Model by pak měl být v porovnání s ChatGPT v opravách kódů zhruba o dvě třetiny úspěšnější.

We’ve trained a model, CriticGPT, to catch bugs in GPT-4’s code. We’re starting to integrate such models into our RLHF alignment pipeline to help humans supervise AI on difficult tasks: https://t.co/5oQYfrpVBu

— OpenAI (@OpenAI) June 27, 2024

V současné době není CriticGPT k dispozici uživatelům ani testerům, a zatím není jasné, zda k jeho vydání vůbec dojde. OpenAI si jej totiž podle všeho chce ponechat pro interní firemní využití. Veřejnost by však potenciálně mohla k jeho funkcím získat do budoucna přístup prostřednictvím rozhraní ChatGPT. Do té doby však bude nutné odstranit některé nedostatky, například omezení v podobě délky kontrolovaného kódu.

YouTube umožňuje uživatelům nahlásit AI obsah, který napodobuje jejich vzhled či hlas

Neustále se rozvíjející potenciál generativní umělé inteligence se pokouší usměrnit platforma YouTube. V rámci nedávné aktualizace pokynů pro ochranu soukromí přinesla lidem možnost požádat o odstranění GenAI obsahu, který jim je samotné připomíná vzhledem či hlasovým projevem. Vedení YouTube chce touto změnou dát uživatelům prostor chránit své soukromí na internetu.

YouTube chce chránit soukromí svých uživatelů před AI. Nová funkce by měla umožnit nahlásit obsah, který imituje člověka bez jeho souhlasu. Foto: Unsplash

Stažení nahlášeného obsahu však nebude okamžité. YouTube bude v rámci jednotlivých případů posuzovat celou řadu faktorů, včetně toho, zda nejde o nevinnou parodii či satiru. Platforma pak dá autorovi AI díla 48 hodin na nápravu, zpravidla formou vystřižení či rozmazání inkriminované části videa. Zatím není příliš jasné, jak spolehlivý tento nový nástroj bude, je ale rozhodně pozitivní vědět, že YouTube nebere soukromí svých uživatelů na lehkou váhu, a snad tedy stojí na lidské straně barikády.

Čína se stala jedničkou v počtu patentů GenAI. Podala šestkrát více přihlášek než USA

Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), která provozuje globální systém pro sdílení patentů mezi zeměmi, zveřejnila tento týden dokument informující o statistikách nových patentových přihlášek. Zpráva uvádí, že jen v posledním desetiletí bylo podáno více než 50 000 patentových přihlášek týkajících se generativní umělé inteligence. Zhruba čtvrtina těchto přihlášek byla podána v roce 2023, což svědčí o zrychlujícím se tempu inovací AI technologií. Více než 38 000 patentů pak přísluší subjektům působícím v Číně. Pro srovnání, na USA za stejné období připadá necelých 6 300 GenAI patentů.

Čína ovládla svět patentových přihlášek týkajících se GenAI technologií. Bude jí to ale k úspěchu na světovém trhu stačit? Foto: Freepik

Čína tak může mít v odvětví vývoje umělé inteligence před USA značný náskok. Odborníci se však tyto obavy snaží rozptýlit tím, že počet patentů nemusí reflektovat úroveň samotného technologického pokroku. Spojené státy například dominují trhu s jazykovými modely, kterých nabízejí zhruba čtyřnásobek oproti Číně. Organizace WIPO však věří, že inovace v oblasti GenAI jsou stále na začátku, a počet patentů v této oblasti bude i nadále narůstat. Udrží si tedy Čína své prvenství v oblasti duševního vlastnictví?

Zdroje: 1, 2, 3, 4, 5