Při pohledu na nedávné novinky týkající se umělé inteligence se může zdát, že velká AI bublina již pomalu začíná splaskávat. Opak je ale pravdou, a velká témata se řeší na úrovni největších technologických společností i nejvyšších politických úřadů.
- 1. Meta čelí žalobě za porušení autorských práv
- 2. Čínský AI startup MiniMax drtí s novými výkonnými modely celosvětovou konkurenci
- 3. Google navázal spolupráci s Associated Press. Gemini AI díky tomu poskytne spolehlivější odpovědi
- 4. Bidenova administrativa chystá velké regulace vývozu AI čipů do Číny či Ruska
- 5. Díky AI jsme o krok blíže supervýkonným kvantovým počítačům
Meta čelí žalobě za porušení autorských práv
Skupina autorů a dalších stěžovatelů podala žalobu na společnost Meta v souvislosti s údajným použitím děl chráněných autorskými právy k trénování jejích jazykových modelů. Obvinění pak čelí i sám generální ředitel firmy Mark Zuckerberg. Ten měl totiž svému vývojářskému týmu nařídit využívání torrentů k přístupu k těmto tréninkovým materiálům.
Mark Zuckerberg allegedly greenlit Meta’s use of LibGen to train its AI, authors say in their copyright lawsuit against the company. As AI booms, liability in data sourcing takes center stage.https://t.co/jB1WYCtSmb
— MediaNama (@medianama) January 10, 2025
Žaloba se ve svých argumentech opírá o výpověď společnosti Meta z minulého roku, z níž vyplynulo, že při vývoji AI modelů Llama využila soubory z platformy LibGen, která je mnohými považována za pirátskou. Jeden z výzkumných inženýrů měl pak během vývoje zlikvidovat důkazy o tom, že k využití těchto dat došlo, a zamaskovat tak stopy o porušení autorských práv. Žaloba je zatím otevřená a čeká se na vyjádření právních zástupců Mety, která nejspíš bude muset prokázat, že použitá data jsou v souladu se zásadami řádného užití (fair use).
Čínský AI startup MiniMax drtí s novými výkonnými modely celosvětovou konkurenci
Minulý rok v září jsme informovali o zajímavém čínském AI startupu MiniMax, který podpořili technologičtí giganti Tencent a Alibaba. Po několika měsících se tato společnost opět dostala do popředí, a to díky představení rodiny jazykových modelů MiniMax-01 s otevřeným zdrojovým kódem. Podle svých vývojářů dokáže tato umělá inteligence zpracovávat vstupní údaje z až 4 milionů tokenů, čímž dohání i ty nejvýkonnější modely na trhu.
Součástí tohoto balíčku jsou celkem dva modely: MiniMax-Text-01 pro zpracování textu a MiniMax-VL-01 pro zpracování textových i vizuálních dat. Startup zveřejnil výsledky benchmarkových testů, ve kterých si MiniMax AI vede velmi podobně ve srovnání s GPT-4 či Claude 3.5 Sonnet. Modely MiniMax-01 jsou k dispozici ke stažení na webech GitHub a Hugging Face. Otestovat je pak můžete prostřednictvím chatbota MiniMax Hailuo AI nebo je integrovat prostřednictvím API rozhraní.
Chatbot Gemini společnosti Google bude nově poskytovat aktuální zprávy čerpající ze zdrojů agentury Associated Press (AP), a to díky dohodě, kterou obě strany podepsaly. Jejím výsledkem by mělo být včasné a přesné poskytování zpráv a informací zprostředkované Gemini AI.
Podobné spolupráce do jisté míry kompenzují problémy spojené s možným porušováním autorských práv umělou inteligencí (viz první zpráva v tomto článku). Podobným způsobem se snaží postupovat i společnost OpenAI, která v minulém roce oznámila hned několik podobných dohod se zpravodajskými službami. Zatím však není jasné, jakým způsobem budou informace prezentovány, tedy např. zda budou v odpovědích chatbota Gemini uvedeny odkazy na původní zdroje. S postupem času bychom se však o skutečných dopadech této spolupráce měli snad dozvědět více.
Bidenova administrativa chystá velké regulace vývozu AI čipů do Číny či Ruska
Nová nařízení, která byla představena pouhý týden před plánovaným odchodem Joea Bidena z funkce prezidenta USA, se snaží omezit počet AI čipů, které lze ze země vyvážet do většiny zemí včetně Číny. Cílem této iniciativy je zajistit, aby s nejpokročilejší modely umělé inteligence pracovaly pouze Spojené státy či blízcí političtí spojenci.
Kromě Číny by se měl zákaz nákupu amerických AI čipů vztahovat také na Rusko, Írán či Severní Koreu. Normy by měly vstoupit v platnost 120 dní po jejich zveřejnění. Nastupující kabinet Donalda Trumpa tak má dostatek času k jejich případné úpravě. Jelikož však obě administrativy aktivně bojují proti konkurenční hrozbě čínských technologií, nepředpokládá se, že dojde významným změnám.
Díky AI jsme o krok blíže supervýkonným kvantovým počítačům
Umělá inteligence pomáhá vědcům posouvat hranice kvantové výpočetní techniky. Podle nedávného článku zveřejněného v časopise New Scientist se totiž inženýrům díky AI podařilo sestavit základy dosud největšího kvantového počítače na světě. Klíčem inovativní technologie jsou „ultrachladné atomy“ (z angl. ultra-cold atoms), které jsou uspořádány do mřížek tvořících základní jednotku pro kvantové výpočty.
Výkon takových počítačů pak závisí právě na přesnosti těchto uspořádání. Aby se vědci vyhnuli chybám, využili umělou inteligenci, která navrhla mřížky umožňující ochlazení atomů na hodnoty blízké absolutní nule. Díky AI pak bylo také možné škálovat velikost těchto jednotek na do reálně použitelných rozměrů. Přestože mřížka zatím nebyla využita k reálným výpočtům, otevírá výzkum cestu k novým možnostem kvantové informatiky a pokročilým simulacím.